10. Rozhodující zápas

15. července 2006 v 22:35 | happy |  Prokletí
Mno, je tady další kapitolka... Dozvíte se, kdo z chlapců vyhrál Turnaj v soubojích a taky, jakou "blbost" udělala Jess po famfrpálovém zápase proti Mrzimoru...
Prosím o komentáře... :o)

Ráno se probrala ještě před svítáním. Zlekla se, protože u její postele seděl sám Albus Brumbál, ředitel Bradavické školy.
"Dobré ráno, jak se cítíte?"
"Už dobře, děkuji. Pane profesore, jak to že jsem omdlela?" vypálila první otázku, která ji pálila na jazyku od doby, co ho uviděla.
"No právě, na to chceme také přijít. Vypadá to, že vás někdo během souboje začaroval, to vám způsobilo velké vyčerpání," odpověděl klidně. Přitom pozoroval reakci Jess.
"A kdo by to udělal?"
"Vypadá to, že slečna Blacková na vás neverbálně seslala jakousi omračovací kletbu, ale ještě to nevíme jistě. Stále se neprobírá, ale až bude vzhůru, zjistíme to."
Jess se ušklíbla. To ji mohlo být jasné. Blacková byla mrcha prvního kalibru.
"Teď je už vše pořádku, hlavně že se vám nic nestalo. Mimochodem slečno, vedla jste si výborně," usmál se na ni. S tím se zvedl, rozloučil se a odešel.
Jak Jess zjistila, kousek od ní ležela na posteli ještě právě Bellatrix Blacková a tvrdě spala.
"Asi se musela řádně praštit do hlavy," pomyslela si a na tváři se objevil zlomyslný úšklebek.
Přes menší přesvědčování se Jess stejně podařilo přesvědčit madam Pomfreyovou, aby ji propustila z ošetřovny.
"Jess!" zvolala minimálně sedm lidí a přímo ve Velké síni se ji vrhli kolem krku. Takže málem spadla na zem.
"Seš v pohodě?" vyptával se každý z nich.
"Jo, všechno je už v pohodě. Vyprávějte, jak to včera dopadlo?"
"Teď ne…" snažila se ji pošeptat Lily a Jess jenom udiveně přikývla. Přitom si všimla pohledu Siriuse, který byl dost naštvaný.
"No tak co, jak to včera dopadlo?" vyptávala se kamarádek na pokoji.
"No…," začala ztěžka Lily, "… kola probíhali v pohodě, nikomu se nic nestalo, jen všichni zmijozelští utřeli nos hned v prvním kole," řekla a zašklebila se.
"A pak přišlo finále…"
"No a?" chtěla vědět Jess.
"Ve finále se utkali Sirius a... a Alex."
Jess se zarazila. Tušila, že tohle nemohlo dopadnout moc dobře.
"Ti dva po sobě pálili kouzla jako divý. Ale muselo se nechat, Alex měl trochu navrch. Ale pak se to zvrtlo," Lily ztichla.
"Jak zvrtlo?"
"No…" začala Alice. "…byli kousek od sebe a Alex Siriusovi řekl něco hnusného, protože tak vytočeného jsem ho ještě nikdy neviděla. Byl úplně jak nepříčetnej," řekla a přitom se nepříjemně zatřepala.
"Pálil na něj jedno kouzlo za druhým, Alex mu absolutně nestíhal. Pak ho dostal. Vypadla mu hůlka a Sirius vyhrál, ale Alex mu zase něco řekl a Sirius na něj zaútočil i když neměl hůlku. Naštěstí ho kluci včas zarazili."
Jess polkla. Postavila se k oknu a pozorovala pozemky. Uvažovala o tom, co ji zrovna holky řekly. "O co mu zase jde?" pomyslela si. Myslela si, že Siriuse zná dobře, on by se jen tak bezdůvodně nenechal vytočit. Ale Alex by mu nikdy nic hnusného neřekl, takový grázl to není. Nechápala to.
"Dneska byli oba dva v ředitelně. Sirius nám akorát řekl, že dostal školní trest a to je všechno, ale mám takový pocit jestli v tom nebylo něco víc," řekla tiše Marcy.
Jess na ni vytřeštila oči. "To jako myslíš, jestli ho nevyhodili?"
"Ne, spíš myslím, že dostal podmínku. Ale znáš Siriuse, při jeho problémech, nevím…."
Jess nemohla uvěřit svým uším. "Proč se tak naštval? Co mu Alex provedl?" Tyhle myšlenky se ji neustále honily hlavou.
Uběhlo několik dní od turnaje. Jess přišlo, že se Sirius vyhýbá komunikaci s ní, ale zase ho viděla skoro všude, když někde byla sama nebo s Alexem. Pokaždé, když se chtěla jedno z nich zeptat co se stalo, odbyli ji tím, že nic.
Alex zase dělal, jako kdyby se nic nestalo. Jako kdyby ani žádný turnaj nebyl. Přesto v něm Jess vycítila poslední dobou nějakou změnu. Začal se chovat jinak. Byl víc vtíravější, agresivnější a pořád chtěl jenom to jedno. Jess už to začalo lézt pěkně krkem.
"Asi se rozejdu s Alexem," oznámila Lily, když šli zrovna do Sovince. Bylo docela teplo na sobě měla jenom své obvyklé roztrhané rifle, mikinu a samozřejmě kšiltovku.
"A proč?" zeptala se její kamarádka, která byla tímto zjištěním značně šokovaná.
"Hodně se změnil. Už to není ten kluk, kterého jsem potkala tenkrát na chodbě… Je dost agresivní a chová se tak podivně," vycházely zrovna schody vedoucí nahoru. Byly už u dveří, když Jess zarazila Lily. Uvnitř někdo mluvil. Jess poznala Alexe.
"Hele, a kdy ji to řekneš?" promluvila jakási dívka.
"Až přijde čas, kotě," řekl Alex.
"Mě to nebaví, se takhle stýkat potají. Už to jsou čtyři týdny. Vypadá to, jako kdyby ses jí to bál říct."
"Však ještě vydrž kotě," řekl láskyplně. To už Jess nevydržela a vystartovala dovnitř. Lily byla hned za ní. Byla naštvaná na největší možné obrátky.
Uviděly Alexe zrovna, když se líbal s jednou holkou, kterou obě znaly z Havraspáru. Harper Dewlinová.
Jess ji jemně poklepala na rameno. Oba se prudce od sebe odtrhli. Jess se na Harper přívětivě usmála.
"Jess… zlatíčko," snažil se Alex, v tom ale dostal takovou ránu pěstí, že se neudržel na nohách a spadl na zem. Ležel na zemi a mnul si bolestivé místo.
Jess se otočila na podpatku a vyšla ze Sovince. Na tváři se ji objevil blažený úsměv.
"Jess miláčku, počkej, já ti to vysvětlím!" slyšela ho ještě volat. Pak ale uslyšela taky další ránu, kterou mu musela nejspíš uštědřit zhrzená Harper.
"To bude pořádná modřina!!!" řekla ji Lily, když se vracely zpět. Obě se začaly smát.
Jess pocítila, že jí díky ráně, kterou uštědřila Alexovi o něco stoupla nálada. Seděla zrovna na obědě s Lily, když vstoupil Alex s pořádným monoklem pod okem. Nejspíš mu na to madam Pomfreyová odmítla něco dát.
"Lawrencová, kterej borec tomu tvoje takhle poupravil ten jeho ciferník?" vyptával se okamžitě James. Holky se začaly smát. James nechápal.
"Já…" řekla mezi záchvaty smíchu. Všichni čtyři Pobertové na ni vykulili oči.
"To se dalo čekat," pronesl Remus, zvedl se a odešel. Kamarádi za ním nechali udivené výrazy.
"Konečně si dostala rozum, co?" řekl Sirius tiše Jess, zrovna ve chvíli, kdy kolem nich procházeli. V obličeji měl jakýsi výraz… že by snad uspokojení a úlevu?
"Siriusi, počkej!" zavolala na něj ještě než odešel z Velké síně.
"Co ti řekl Alex?" vypálila na něj. Sirius se zachmuřil. Nevěděl, jestli ji má říct pravdu. Jess byla dost výbušná a nechtěl, aby něco provedla.
"No, měl o tobě dost blbé kecy…" řekl pravdu.
"A jaké?"
"No…." nevěděl, jak to říct. "… říkal, že si hrozná v posteli a další hnusný věci, které ti nechci tlumočit…"
"Ten hajzl…" už se chtěla rozběhnout směrem k mrzimorskému stolu, ale Sirius ji zastavil.
"Nech to. Stačí, že jsem si to s ní vyřídil já… Ještě by si mu něco provedla a co potom? Ještě by tě vyhodili…"
Jess i když nerada, musela s ní souhlasit.
"Dobře, ale jednou si to s ním stejně vyřídím. Takové lži o mě nikdo rozhlašovat nebude…"
"Vážení vítejte na posledním zápasu famfrpálové sezóny, kde se utkají Nebelvír a Mrzimor. Nebelvír vede v tabulce pouze o chabých dvacet bodů, takže se dnes rozhodne o vítězi poháru," zvolal John Jordan, sedmák z Nebelvíru, který zápas komentoval.
Za chvíli se na hřiště dostavili i všichni hráči, kapitáni si podali ruce a zápas mohl začít.
"Ano a míč má Courtney Smithová z Nebelvíru a právě si přihrává s Jamesem Colem a ten střílí… ale jeho míč skvěle vykryl brankář Mrzimoru Michael Abott. Míče se ujímá Patricia Burnesová a řítí se mezi odražeči Nebelvíru Blackem a Monthym. Ale právě na ni Black vystřelil jeden z potlouků a míč ji spadl. Ten má v držení James Cole a přihrává dalšímu střelci Anette Hurleyové a ta střílí… je to GÓL!" vykřikl John a všichni nebelvířští začali skandovat.
"No páni, ti jedou!!" zvolala Lily, když už skóre po pěti minutách bylo 40:30.
Jess přikývla. Sice měla radši fotbal, ale famfpál se ji taky líbil.
"A to byl ošklivý potlouk od Monthyho. Ale i tak stejně drží míč mrzimorští a na branku se řítí samotná Burnesová a střílí… GÓL!!" zvolal opět John.
"Uběhlo již čtyřicet minut zápasu a stav 100:120 pro Mrzimor. Jak je vidno, chytači ještě stále nemají žádné známky po Zlatonce. I když. Ano! Oba dva se teď řítí směrem ke něčemu zlatavému u jedné z tyčí mrzimorské branky."
Všechny zraky se teď upnuly na oba chytače. V této chvíli se rozhodne o vítězi famfrpálového poháru. Letěli oba svorně vedle sebe. James věděl, že Alex má o něco pomalejší koště, tak se snažil z toho svého vydolovat, co to šlo.
Začali se postrkovat. Alex ho najednou z ničeho nic kopnul do holeně.
"Hej, co děláš!" zvolal James. Snažil se teď nahnat onu ztrátu, kterou mu to způsobilo. Byla sice minimální, ale přesto tam byla.
Alex už se začal natahovat po Zlatonce, když v to FÍÍÍ! a všiml se, že kolem něj proletělo cosi červeného. Ozval se bouřlivý jásot.
"JAMES POTTER CHYTIL ZLATONKU, NEBELVÍR VYHRÁVÁ 250:120!" křičel komentátor na celé kolo. Všichni nebelvířští se vrhli na hřišti.
"Gratuluju!" volala Jess na celé kolo a objímala Jamese. Na tvář mu dala malý polibek. Vrhla se kolem krku dalšímu hráči z družstva, aniž by věděla, kdo to je. Už už mu chtěla vlepit na tvář taky polibek, ale zarazila se. Teprve teď si všimla, že objímá Siriuse.
"A já pusu nedostanu?" škemral Sirius. Jess si ho však právě nevšímala. Viděla totiž úplně něčeho jiného. Kousek od ní poletovali ještě Alex spolu s jedním s odrážečů. Právě se na něčem domlouvali a Alex zrovna ukazoval na skupinku kolem Jess.
Odrážeč na nic nečekal a vystřel k ní ránu z jednoho potlouků, který se motal kolem.
Jess okamžitě popadla Siriusovu pálku a když už byl Potlouk těsně od ní, rozmáchla se a poslala ho zpět ke svým majitelům. Potlouk našel přesně svůj cíl. Trefil Alexe přímo do obličeje a ten z výšky necelých dvou metrů spadnul na zem.
"To se mu bude chodit k tomu oku, parchant jeden…" zamumlala.
Všichni se překvapeně otočili na Jess.
"Co to má znamenat, slečno Lawrencová!" vrhla se k ní okamžitě profesorka McGonagallová.
"Nic, jen jsem se bránila."
"Bránila?"
"Ano…."
Víc už však nestihla doříct, protože k nim přispěchal profesor Monroe, ředitel mrzimorské koleje, i se zakrváceným Alexem.
"Slečno, za tohle ponesete následky! Uděluji vám školní trest! Na teď hned! Takhle bezdůvodně útočit na studenty!" křičel ředitel mrzimorské koleje. Byl to docela fajn profesor a byl ke všem spravedlivý, ale když napadl někdo studenta z jeho koleje, neznal bratra.
"Ale, já jsem se jenom bránila! Vyslal na mě potlouk a potom…." snažila se Jess.
"Nelžete mi slečno! A jdeme!" křikl a vydal se s Alexem do hradu. Jess se podívala bezradně na profesorku McGonagallovou.
"Pojďme. Určitě se to nějak vysvětlí," řekla a spolu s Jess se vydala do hradu.
Za sebou nechala udivené výrazy svých kamarádů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 tara tara | 16. července 2006 v 11:25 | Reagovat

superr rychlo pkracovanie

2 Kristine Kristine | Web | 16. července 2006 v 17:29 | Reagovat

mala dať sirimu pusinku=)))) peknučké to bolo...=))

3 happy happy | 16. července 2006 v 22:54 | Reagovat

:o)  však pusinka jednou přijde... jen si počkejte... :o)

4 gify gify | Web | 18. července 2006 v 20:17 | Reagovat

tak toto bolo super obidve kapitolky...no jednoducho ako vzdy... : )

5 kííťa kííťa | 19. května 2007 v 14:56 | Reagovat

jjjjjjjeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee!!!!!Víc nemusim komentovat:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama