13. Podivný úplněk - 1. část

24. července 2006 v 22:13 | happy |  Prokletí
Je tady další kapitola...

Po události na ošetřovně se holky přestaly bavit s Poberty. Jess to naštve a odstěhuje se pryč z koleje... O úplňku se sejde s Poberty v Chroptící chýši, kde se však stane zvláštní věc.
Tahle kapitolka je trochu jiná, než je u mě zvykem. Psala jsem ji v době, kdy jsem měla takovou hodně dobrodružnou náladu... Ale přesto je důležitá, kvůli dalšímu pokračování...
To je vše, hezké počteníčko a nezpomeňte na komentáře... :o)

O té doby bylo napětí mezi Poberty a holkama dost napjaté. Lily se samozřejmě dozvěděla o tom, jak ji James podvedl. Všichni si mysleli, že bude zuřit, ale udělala pravý opak. Ignorovala je. Všechny čtyři. Dokonce i Remuse, který byl pro ni vždycky kamarád, ale teď ji zradil a ona to brala hodně vážně. Na tohle byla Lily hodně citlivá a dotklo se jí to, i když to nedala znát.
Jamese to doslova drtilo, že s ním nepromluví ani slovo. Pokaždé, když ho viděla, tak dělala, že je jenom vzduch. Kdysi mu aspoň vracela ty jeho narážky, ale teď to bylo pro něj ještě horší. Jess si všimla, že se od té doby její kamarádka hodně změnila. Byla víc zamlklejší, hodně času trávila v knihovně, prohodila s ní jen pár slov.
Takhle to šlo celý týden. Seděli ve společence a zrovna si dělali úkoly do přeměňování. Marcy se zrovna snažila něco vytáhnout z Lily, ale její odpovědi byli vždycky jenom "Hm… ano nebo ne…" nic víc neřekla. Jess celou situaci pozorovala.
"A DOST!" vykřikla, takže půlka Nebelvíru leknutím nadskočila.
"Tohle už nemíním poslouchat!" prohlásila poněkud klidněji. Pak se vydala do svého pokoje. Za chvilku se vrátila i se svým kufrem.
"Počkej, Jess. Co to děláš?" vyptávala se Alice.
"Stěhuju se. Dokud se tady všichni neumoudří, tak tady odmítám bydlet," s tím prolezla otvorem. Všichni na ni zírali s pusou otevřenou dokořán.
"Fajn. Kam teď?" uvažovala. Po chvilce ji napadlo jediné místo, kde bude mít aspoň chvilku klid.
Zastavila se před Komnatou nejvyšší potřeby a snažila se vybavit si svůj vysněný pokoj. Za okamžik už stála v malém útulném pokoji s velkou postelí s nebesy, krbem, gaučem, psacím stolem a velkou skříní.
Všechno to bylo zařízené v tmavě modré nebo černé barvě. Na nic nečekala a okamžitě si začala vybalovat věci. Znala Lily docela dobře a věděla, že jen tak hned za ní nepřijde.Vlastně tak to bylo i s ostatními.
Jess jim docela nahnala strach a nevěděli, jestli se uklidní sama nebo jestli za ní mají jít. I Remus se divil nad jejím chováním, a to si myslel, jak dobře ji zná.
Jess sice byla na všechny tak trochu naštvaná a chtěla být hlavně sama, ale nemohla nechat Remuse ve štychu kvůli úplňku. To by si neodpustila.
Když přišli kluci konečně do Chroptící chýše i se značně unaveným Remusem, černá puma tam už na ně čekala.
"Jess… měli by jsme si promluvit…" začal James, ale puma na něj jen cosi zavrčela. "Tak se s náma nebav, no," řekl dotčeně. Pak mu ale došlo, že nemyslí to, že na něj mluví, ale to že se Remus právě proměňuje.
Vlkodlak chvíli jen tak seděl a zíral na čtyři zvířata, která se uvelebovala kolem něj. Zarazil se u černé pumy, která se na něj dívala, taky jakýmsi zvláštním výrazem. Najednou, jako kdyby mu někdo pošeptal, ať ji zabije. Ať ochutná její maso, její krev.
Puma jako kdyby to vycítila a postavila se do obranné pozice. Ostatní zvířata nechápala, co se děje. V tom najednou vlkodlak po pumě skočil, ta však na poslední chvíli uskočila. Dopadl na jednu ze starých skříní, která se rozbila na padrť. Chtěl znovu zaútočit, ale tentokrát ho na své mohutné paroží nabral jelen.
Vlkodlak se však okamžitě vzpamatoval a vrhnul se zase na pumu. Ta na nic nečekala a okamžitě vystartovala po schodech dolů. Cítila, že vlkodlak je blízko ní, protože neustále slyšela to jeho přerývavé dýchání. V domě nebyla jediná šance, kam utéct. Jediné místo, kde bylo možné se pořádně schovat a zabránit tak vlkodlakovi v dalším zabíjení, byl les.
Na nic nečekala a okamžitě vyskočila ven zavřeným oknem. Snažila se utíkat, co nejrychleji do Zapovězeného lesa, který byl nedaleko. Šlo to však těžce, protože se jí střepy zabodly do tlap a na několika místech také krvácela. Nevzdávala se však a dál se hnala do hlubin lesa. Byla stále pronásledována vlkodlakem. Cítila, ale že má před ním menší náskok.
Zastavila se u jednoho malého jezírka, uprostřed lesa. Svýma bystrýma očima zkoumala celé okolí, zda neuvidí aspoň malý náznak po vlkodlakovi. Ale jako kdyby se po něm slehla zem. V dálce se ozvalo táhle vlkodlačí vití. Na nic nečekala a okamžitě se vydala za zvukem.
Po chvilce se ji konečně podařilo dostat na mýtinu, kde byl vlkodlak. Všimla si, že kolem dokola, létají kouzla. Na nic nečekala a vydala se k místu, odkud vycházela.
Na zemi, kousek od ní, ležely v trávě tři dívky, které se třásly strachem a které se snažily svými kouzly vlkodlaka zahnat. Ten se však blížil stále blíž. Dívky už nevěděly, co dělat, když v tom mezi ně a vlkodlaka skočila černá puma. Nejdříve měly strach, ale potom když uviděly, že je puma brání, snažily se dostat, co nejdál pryč. Hned na to se tady objevili i velký černý pes, jelen a pod nohami jim pobíhala krysa.
Jelen na své mohutné paroží nabral vlkodlaka, který se udeřil o strom a spadl na zem. Byl v bezvědomí.
"Lily, Marcy, Alice, co tady děláte? Jste v pořádku?" ozvala se Jess, kousek od nich.
"Jess? Seš to ty?" vyptávala se Lily, která v té tmě nic neviděla.
"Lumos!" pošeptala Alice a mýtinu zalilo světlo.
"Panebože, jsi v pořádku!" vyptávala se Marcy, když uviděla její poškrábaný obličej.
"To nic není. A co vy, jste v pohodě?" vyptávala se dál.
"Marcy si vymkla kotník," začala okamžitě Alice.
"Kluci, pojďte sem," řekla Jess a zadívala se kamsi dozadu. Za okamžik už vedle nich stáli James, Sirius a Petr.
"Musíte je okamžitě dovést do školy."
"Ale co Remus?" Děvčata vůbec nechápala o co se tu jedná.
"Já se o něj postarám. Vy jim musíte pomoct. Samy to nezvládnou!"
"Já tu zůstanu s tebou!" ozval se okamžitě Sirius.
"To bude v pohodě. Dneska jde Remus jenom po mně. Neboj jsem rychlá, dokážu mu utéct. Pak vám to všechno vysvětlím, ale teď už musíte jít. Honem!" křikla, aby je trochu popohnala.
"Ale…" chtěl začít zase protestovat Sirius.
"Siriusi, já to zvládnu…" řekla mu konejšivým hlasem a zadívala se do jeho očí. I když neochotně přikývl.
Za jejich zády se ozvalo vrčení.
"Do háje… Jděte, já ho odlákám, daleko od vás," pak zmizela ve stínu.
"Ale Jess. Tam je ten vlkodlak!" volala za ní Lily.
"Bude v pohodě, věř mi," řekl James a začal ji táhnout pryč. Za okamžik se tady místo Jess objevila černá puma. Začala na ně vrčet. Lily chvíli trvalo, než ji došlo, že je to Jess. Vydala se tedy i s ostatními pryč.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nika (Verča) Nika (Verča) | E-mail | Web | 14. prosince 2007 v 20:16 | Reagovat

wow. co to má bejt? je to úžasný a hlavně záhadný no sem zvědavá.. :o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama