2. kapitola - Zdá se mi to?

14. července 2006 v 17:19 | happy |  Taková normální holka
Mno, je tady další kapitola. :o)
Sirius se snaží zaujmout Denise a docela se mu to daří. Pobetrové se za jeho zády smějí jeho snaze a jediná Lily Evansová, tuší, že právě Sirius Black na její nejlepší kamarádku něco chystá. Tahle kapitola je tak trochu o ničem, ale doufám, že si i tak počtete...
Navíc ještě není pořádně opravená, tak se nelekejte. ;o) Bdu se snažit ji ještě poopravit... Please o komenty!!!

"Markusi! Nevíš, co je Denise?" vyptávala se Lily Evansová, při snídani chlapce kousek od ní. Její kamarádka Denise totiž byla dnes ráno dost roztěkaná, pořád se dívala někam do zdi a neustále si hrála s jídlem. Přitom měla ve tváři zasněný výraz.
"Ale… včera ji oslovil Sirius Black…" řekl s jakým si znechucením v hlase.
"Opravdu? Tak to už chápu…" Lily moc dobře věděla, že je Denise beznadějně do Siriuse zamilovaná. Každé slovo, které ji řekl, pro ni bylo posvátné.
"No a co? Jak to dopadlo?" vyptávala se ho dál.
"Vždyť ji znáš. Nevydala ze sebe ani hlásku. A navíc ji ani nevadilo, že ji říkal Diane…" pokýval nad tím hlavou.
"Něco se mi na tom nezdá… Nevěřím, že by jen tak, sám od sebe, za ní přišel a zeptal se jí, jak se má… Určitě něco chystá," poslední větu si spíš řekla pro sebe.
"To mě taky, ale znáš Denise. Jen tak ji něco nerozmluvíš," dořekl a konečně se začal věnovat své snídani.
Lily to nasadilo brouka do hlavy. Měla Denise moc ráda a nechtěla, aby se stala terčem pro špatné vtipy Blacka a Pottera. To by nikdy nedovolila. Navíc, Denise byla hodně křehká osoba a zrada ji vždycky hodně bolela. Věděla moc dobře, že jen tak, Sirius něco nedělá.
Denise zrovna mířila do sklepení, kde měla mít další hodinu lektvarů. Jediný předmět, který ji snad bavil. Křiklan byl sice dost vlezlý tím svým chováním, ale ona lektvary měla moc ráda a dost často se právě s Lily předbíhala při vytváření nejlepšího lektvaru. Jenže vždycky je dokázal předběhnout jeden člověk ze třídy. Severus Snape. On byl právě mistrem v lektvarech. Jednou s ním musela sedět a to jí stačilo do konce života. Na jednu stranu ho litovala kvůli tomu, že si z něj Sirius a James neustále utahovali, ale na druhou stranu mu to přála, protože on sám, taky nebyl zrovna nejpříjemnější k ostatním.
Byla tak zamyšlená, že si nevšimla, že je už skoro před učebnou a navíc, že ji zrovna někdo nastavuje nohu před sebe. Samozřejmě o ni zakopla a natáhla se na zem, jak široká tak dlouhá. Přitom se ji všechny její věci vysypaly z brašny ven.
"Nauč se chodit, Portmanová," ozval se za ní slizký úlisný hlas, který moc dobře poznala. Bellatrix Blacková. Dělala ji ze života peklo, hned od prvních dnů na této škole.
Denise si ji nevšímala a snažila se, co nejrychleji posbírat ze země své věci. Když se ji to po chvilce podařilo, postavila se. Bellatrix stála před ní spolu se svými dalšími spolužačkami.
"A co takhle se omluvit? Chodit to neumí, naráží to do cizích… Tohle se nedělá," řekla ji černovláska s úšklebkem. Ostatní děvčata se začala smát.
"Nemám se za co omlouvat…" pošeptala tiše, přitom se snažila potlačit slzy, které se ji draly do očí.
"Cože? Nějak jsem přeslechla tu omluvu. Takhle by to nešlo," mávla hůlkou a všechny její věci se zase sesypaly na zem.
"Hej!" ozvalo se kousek od nich. "Zmiz nebo ti něco provedu."
Denise si ničeho nevšímala a sbírala ze země své věci. Ještě uslyšela Bellatrixino odfrknutí.
"Ukaž, pomůžu ti," ozvalo se u ní. Teprve teď zvedla hlavu a všimla si, že ji pomáhá samotný Sirius Black. Nemohla uvěřit vlastním očím. Zírala na něj a úplně zapomněla na to, že se tady po zemi válejí její věci. Mluvil na ni už podruhé za dva dny.
"Seš v pohodě?" zeptal se a pomohl ji přitom na nohy.
"Jo… jo," vykoktala ze sebe s rozpaky. Nevěděla, co má dělat, jak se má zachovat.
"Díky," poděkovala a potom se vydala co nejrychleji do učebny lektvarů. Nechtěla totiž, aby Sirius viděl její červenající se tvář.
"Denise, co je s tebou? Nedáváš vůbec pozor…" vyptávala se ji Lily už aspoň potřetí za tuto hodinu lektvarů.
"Ale nic. Potom ti to řeknu," odbyla ji a dál se věnovala svému lektvaru. Denise byla z toho všeho dost roztěkaná. Byla to pravda? Nebo snad jen hloupý sen? Opravdu to byl ten Sirius Black? Nechápala to… Nerozuměla tomu… Ale na druhou stranu byla strašně moc ráda, že ji oslovil právě on. Že ji daroval jeden ze svých úsměvů…
Spolu s Lily vycházela s učebny. Už ji chtěla povědět o oné příhodě před učebnou lektvarů, když v tom se před nimi objevil její ranní zachránce.
"Čau Diane…" usmál se zářivě. "Čau Evansová," odpověděl ledabyle a dál pozoroval dívku.
"Denise…" zavrčela Lily, která byla na Siriuse v tuhle chvíli dost naštvaná. Věděla moc dobře, že něco chystá a navíc ji štvalo, že jim zrovna skočil do jejich rozhovoru.
"Co?"
"Jmenuje se Denise, ne Diane…" zavrčela na něj.
"Jo jasně, Denise…" zářivě se na ni usmál. "Můžu vás doprovodit na další hodinu?"
Denise neschopna jakéhokoliv slova přikývla. Lily cosi zamručela v odpověď a pomalu se vydala za nimi.
"Dneska ti to moc sluší," pochválil ji. V duchu se musel zasmát, protože Denise dnes vypadala naprosto otřesně. Vlasy ji trčely snad na všechny strany, uniformu měla pošpiněnou od dnešní snídaně a navíc, jak si všiml, si ani pořádně nezavázala boty.
Sirius celou cestu do Denise něco hustil, ta vnímala každé jeho slovo, ale ona sama neuměla nic říct. Možná ani nechtěla. Moc se jí líbilo poslouchat jeho hlas. A jeho smích… Ten byl na něm ze všeho nejkrásnější.
"Tak se zatím mějte, děvčata…" mrkl na Denise. Potom si to zamířil ke svým přátelům, kteří mu drželi místo v jedné z lavic. Právě měli nudnou hodinu dějin čar a kouzel s Binnsem, takže si v klidu mohla popovídat s Lily… Nebo celou hodinu civět na Siriuse.
"Konečně zmizel," zaděkovala Lily a svalila se do lavice vedle své kamarádky.
"Co? Proč… "
"Je otravnej," zamručela.
"Je sladkej," řekla Denise zasněně a s hlavou podepřenou na lavici, celou hodinu sledovala právě onoho zachránce z dnešního rána… Ani si neuvědomila, že se její myšlenky začaly toulat úplně jiným směrem, než by měly…
"Denise!"
"Siriusi!"
"Denise!"
"Siriusi!"
Běželi proti sobě na rozkvetlé louce, slunc, které zrovna zapadalo, vytvářelo krásný romantický nádech a oni se cítili tak nádherně. Nikdo je teď nezajímal, o nikoho se nezajímali. Byli tam jenom oni dva a nikdo jiný… Bez minulosti, bez budoucnosti, jen teď a tady…
Denise mu spadla do náručí. Držel ji pevně kolem pasu, ona mu obmotala ruce kolem krku… On se přes tloušťku jejich brýlí zadíval do jejích očí. Pomalu se k ni začal přibližovat. Byli od sebe tak blízko. Už se chtěli políbit… jenom malý kousíček… pět centimetrů… už cítila jeho zrychlený dech…
"Posloucháš mě!" ozvalo se zostra vedle ní.
"Co? Co je zase?" vyjela na Lily, která se s ní snažila mluvit.
"Aspoň deset minut tady s tebou mluvím a ty mě vůbec neposloucháš… Na co si myslela?" Denise nad tím jenom mávla rukou.
"Řekneš mi teda, co se stalo dneska ráno?"
Ač nerada tak obrátila svůj zrak ze Siriuse na ní.
"Potkala jsem Blackovou," řekla naštvaně. "Naštěstí se mě zastal Sirius…" řekl tentokrát už jiným, příjemnějším hlasem. Opět si vzpomněla na ráno, na to, když ji zachránil její princ na bílém koni.
Lily se jenom zamračila. Tak teď už bylo víc než jasné, že Black něco chystá. A ona to nenechá jen tak. Hned po hodině byla rozhodnutá, že si s ním promluví.
"Tak co, Tichošlápku, jak to jde?"
"Ale jo… pomalu ale jistě, Dvanácteráku… Zobe mi z ruky. S ní to bude naprostá pohoda," řekl s úsměvem.
"To chci vidět. A kdy ji hodláš pozvat na rande?"
"Nejspíš dneska. Ta holka je úplně hotová. Za celou cestu do učebny řekla jenom dvě slova…"
"To víš, ten tvůj šarm ji naprosto odzbrojil," řekl s úsměvem jeho nejlepší kamarád. On sám byl zvědavý, jak tohle všechno skončí.
"Mimochodem, pořád na tebe zírá…"
Sirius se otočil. James měl pravdu. Denise ležela na lavici a neustále si ho prohlížela svými velkými brýlemi.
Zářivě se na ni usmál a dokonce ji zamával. Denise byla v rozpacích. Nevěděla, co má dělat. Proto mu taky, sice zdráhavě, zamávala a potom přece jenom radši svůj zrak otočila jinam. Do konce hodiny, už s ní Lily, nebyla schopná promluvit.
"Blacku!" volala rusovláska na chlapce s černými vlasy, který právě mířil na další hodinu.
"Evansová…" zvolal znuděně a pokračoval dál v cestě.
"Stůj," zavolala na něj znova. Jeho kamarád James mu naznačil, ať přeci počká. Přeci tedy jenom všichni zastavili.
"Evansová, že by si konečně změnila názor?"
"Dej si odpich, Pottere. Kdybych nemusela, tak tady nejsem. Jen se přišla něco říct, tady tomu Romeovi…" Sirius, James i Petr se zatvářili nechápavě. Ani jeden z nich netušil, o jakém Romeovi to mluví. Jediný Remus, který chodil na hodiny o mudlech, věděl, že se jedná o mudlovskou postavu proslulého spisovatele Shakespeara.
"Nech Denise na pokoji," řekla přísně a probodla ho ostrým pohledem. "Je to moc hodná holka a nezaslouží si být středem vašeho posměchu…"
"Bože, Evansová. Ty taky musíš myslet na nejhorší," odvětil.
"Ano, protože vás znám."
"A co bych ji tak, jako měl udělat?"
"To, co ty umíš nejlíp. Sbalit, využít, odkopnout. A já tě varuji…" řekla výhružně a zabodla mu prst do hrudi. "… nech ji na pokoji."
"Klid, Evansová."
"Já jsem klidná, Blacku."
"Hele, Portmanová je dost stará na to, aby o sobě rozhodovala sama, ne?" řekl s úšklebkem. "A navíc, proč si myslíš, že bych ji měl udělat, to co ostatním… Třeba ji mám fakt rád."
"Cože? Špatně slyším. Blacku, znám tě. Typ člověka, jako jsi ty, neumí mít rád. Chce si jenom užívat a využívat lidi… Nechápu, proč tady na tebe plýtvám svoje slova. Opakuji to naposledy… Nech ji být," řekla výhružně. S tím kolem nich prošla a zamířila si to na další hodinu.
"No, Tichošlápku, ta ti to teda dala…" uznal kriticky Remus.
"A co budeš dělat?" vyptával se tentokrát James.
"Co by? Dneska večer pozvu Denise na rande. Žádná Evansová mě nezajímá…" Na jednu stranu, ale musel uznat, že právě tahle rusovláska má pravdu. Sbalit, využít, odkopnut… To byl celý on.
Potom se konečně všichni vydali už konečně na další hodinu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 zuzu zuzu | E-mail | 14. července 2006 v 17:37 | Reagovat

nahodou to bolo dobre a kedy bude pokracko uz sa hrozne tesim

2 annika_ annika_ | 15. července 2006 v 10:40 | Reagovat

moc se mi to líbí, úplně přesně si podle mě odhadla postavy, možná až na siriuse, kterého bych neviděla jako takového děvkaře, ale to je jedno.....a tahle kapitolka není o ničem je zajímavá tím jak se to vyvíjí, snad bude co nejdřív pokráčko, už se těším! :)

3 happy happy | 15. července 2006 v 22:37 | Reagovat

děkuji moc za komenty!! nová kapitolka bude asi v pondělí, možná už zítra, ale nic neslibuji! :o)

4 Snow white Snow white | 22. července 2006 v 2:24 | Reagovat

No hej, taky si pedstavuju Siriuse jako trochu zdrženlivějšího. No, ale budu doufat, že ho Denise změní:)

5 Evian Evian | 22. července 2006 v 22:05 | Reagovat

Good...Ale prosim tě nedělej z toho Mary Sue...Víš jak to myslím...on se do ní přece nemůže zamilovat když je škaredá a ani nemluví...Ale jako hezký styl psaní a tak celkově...

6 Evany Evany | Web | 24. července 2006 v 13:23 | Reagovat

Ja bych Siriuse videla presne tak:))) proste devkar. Ale takovy sarmantni, takovy, ze i kdyz vam ublizi, nemuzete si o nem myslet nic spatneho, protoze je to proste On. Holky se na nej lepi a proto je takovy devkar... ale pritom milacek:) proste rozpolcena osobnost:)))

7 Neli Neli | Web | 16. září 2006 v 18:54 | Reagovat

Ano ano- přesně souhlasím s Evany :))

je to fakt moc moc moc hezký, happy, tahle povídka mě fakt děsně baví!! :D

8 Páája Páája | Web | 22. září 2006 v 17:02 | Reagovat

Hej prostě jako já jsme ani netušila že Lilly tak nenáviděla Jamese a Siriuse:-D

9 Verč@ Verč@ | E-mail | Web | 2. listopadu 2006 v 17:07 | Reagovat

drsný..;)

10 kuna kuna | E-mail | Web | 5. února 2007 v 17:49 | Reagovat

Super

11 Pád´o Pád´o | 20. srpna 2007 v 18:44 | Reagovat

supr , nemám co dodat

12 Ililik Ililik | E-mail | Web | 23. září 2007 v 20:09 | Reagovat

Moc se mi to líbí. Tahle povídka mě vážně moc zaujala. Zvlášť, když znám film, tak se těším na další kapču.

13 Nika (Verča) Nika (Verča) | E-mail | Web | 11. prosince 2007 v 18:43 | Reagovat

HÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁJZLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLL :o/

14 Lištička Lištička | Web | 8. března 2008 v 15:33 | Reagovat

Nádherná povídka!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama