3. kapitola - Rande

17. července 2006 v 13:20 | happy |  Taková normální holka
Jak jsem slíbila, dnes je tady nová kapitola... Nic vám k ní nebudu říkat, myslím, že název říká vše.
Příjemné počteníčko a nezapomeňte na komenty! :o)

Denise se plouživým krokem vydala na hodinu obrany proti černé magii. Naprosto ji nesnášela. Ne, že by jejich profesor byl špatný, to ne, lepšího si nemohla přát, ale nebylo ji souzeno, tenhle předmět nikdy zvládnout. NKÚ složila na přijatelné a sama nechápala, proč se hnala do dalšího semináře.
Ona vlastně ani jinak nemohla. Obrana byla povinná, i když z ní někdo neudělal NKÚ. Tenkrát se ji to povedlo jenom díky tomu, že se s ní Lily učila a pomáhala ji. Měla spíš víc štěstí než rozumu.
"Hej Denise!" ozvalo se za ní. Otočila se. Na tváři se ji objevil široký úsměv.
"Ahoj Siriusi," řekla zvesela. Už se na něj nebála promluvit a hlas se jí už tolik netřásl, když byla v jeho blízkosti.
"Tak co, jak se máš?" vyptával se a spolu si to zamířili do učebny.
"Ale jo, jde to…"
"Ale neříkáš to moc nadšeně," udělal na ni psí oči, kterým neuměla odolat.
"Protože je obrana..." zamumlala.
"Aha…" nechtěl to rozebírat, protože věděl, že její výkony v hodinách obrany jsou děsivé.
"A co si takhle zpříjemnit den?"
S rozpaky se na něj podívala. Netušila, o co ji chce požádat.
"Co kdybychom si dneska vyšly k jezeru."
"To… to jako mi dva?" zeptala se ho roztřeseně.
"My dva…" řekl s úsměvem.
Denise na něj vytřeštila oči, potáhla si brýle, jako kdyby se chtěla ujistit, kdo to vlastně před ní stojí.
"Vážně?" zeptala se ho. Pořád nemohla uvěřit tomu, že zrovna JI zve Sirius Black na rande!
"No jasně. V pět tě čekám u Hlavní brány!" zářivě se na ni usmál. Ani si nepočkal na odpověď a okamžitě se vydal do třídy, kde na něj čekali jeho kamarádi.
Denise zůstala stát na místě jako opařená. Pro jistotu se štípla do ruky, jestli to není jenom nějaký hloupý sen.
Když se ujistila, že to sen není, zakřičela radostí. Jde na rande se Siriusem Blackem!
Celý den prožila ve snu, ale čím rychleji se blížila pátá hodina, tím víc byla nervóznější.
"Lily!" zavolala na svou kamarádku přes celou chodbu. Zrzka právě vycházela z učebny Starodávných run, na které se ještě dodatečně přihlásila. Denise byla celá nedočkavá, chtěla, aby tu novinku věděla jako první.
"Co se děje?"
"Neuvěříš, co se stalo?!" Denise začala tahat svou kamarádku bokem, od toho mumraje, který na chodbě panoval.
"Co se děje? Nenapínej mě." Lily moc dobře poznala, že se děje, pro Denise něco hodně moc důležitého. Tak šťastnou ji neviděla už dlouho.
"Sirius Black mě pozval na rande!" vypálila to na ni.
"Cože?" vyjekla. Potom na ni upřela svůj přísný výraz. "Doufám, že si odmítla…"
"Ty si se zbláznila? Proč bych to dělala?" tvářila se nechápavě. Myslela si, že kamarádka bude mít z jejího štěstí radost.
Položila ji ruce na ramena a zpříma se ji podívala do očí. "Denise nebuď hloupá. On tě jenom využívá!"
Nejdřív se na ni nevěřícně dívala. Jako kdyby nevěřila tomu, co slyšela.
"To není pravda!" Vymanila z jejího sevření. "Tobě jenom vadí, že mě pozval! Vůbec mi nepřeješ ani kousek štěstí!" vyjela na ni. Nedokázala pochopit, proč ji její nejlepší kamarádka, nepřeje aspoň trochu štěstí, které ji v životě chybělo.
"Co to říkáš za nesmysly? Víš, že tohle bych ti nikdy nepřála. Denise, já ho znám… On jenom holky využívá!"
"Lžeš! Tobě prostě jenom vadí, že pozval mě a ne tebe!" vypálila na ni. Na tohle nebyla Lily schopná odpovědět. Denise na ni hodila ještě naštvaný pohled, potom se otočila na podpatku a zmizela pryč.
Šla na jediné místo, kde věděla, že bude sama. Nikdo ji tady nenašel a vlastně ani nemohl. O téhle místnosti vědělo jenom pár lidí. Komnata nejvyšší potřeby.
Tady si mohla vždycky o všem v klidu pouvažovat a promyslet si svoje problémy. Lily ani Markusovi se o komnatě nezmínila.
Doslova vletěla do komnaty a naštvaně za sebou třískla dveřmi. Ocitla se v malé místnosti, kde bylo jedno velké okno a pohovka. To vše ji stačilo.
Sice věděla, že je okno uměla vyčarované, i tak se na něj posadila a zadívala se ven. Komnata, jako kdyby vycítila její náladu a počasí venku se okamžitě změnilo. Zatáhlo se a začalo pršet, jako z konve. Oblohu sem tam proťal blesk. Byla na Lily naštvaná. Nikdy by si nepomyslela, že její vlastní kamarádka ji nebude přát ani trochu štěstí, že ji ještě bude závidět to, že jde na rande s tím nejhezčím klukem na škole.
Sirius. Když si na něj vzpomněla, počasí se začalo měnit. Mraky se rychle odtáhly a nechaly tak průchod sluneční paprskům, které se rozlehly po celé louce. Nebe se vyjasnilo. Místo odporné šedé barvy mraků, teď na nebi panovala krásná, blankytná modř.
Usmála se a pozorovala tu nádhernou krajinu kolem. Představovala si, jaké to musí být krásné procházet se kolem jezera za ruku se Siriusem. Kdo ví? Možná se ji tohle přání za pár hodin splní.
Nervózně přešlapovala u hlavní brány. Bylo něco málo před pátou, ale přeci jen tady chtěla být o něco dřív. Pořád si ještě nebyla jistá, jestli vůbec přijde. Co když si dělal jenom srandu? Co když měla Lily pravdu a on si z ní opravdu jen utahuje?
"No co, za risk nic nedám…" pomyslela si.
"Ahoj Denise…" ozvalo se za ní tiše.
"Ahoj…" pošeptala do ticha s hlavou sklopenou dolů. Najednou ji strašně přišly zajímavé špičky jejích bot.
"Tak půjdeme, ne?" zeptal se a usmál se na ni. Denise s rozpaky přikývla. Sirius ji nabídnul své rámě a potom oba zamířili na sluncem prozářené pozemky.
Byl začátek září, takže bylo ještě poměrně teplo.
On měl na sobě černé kalhoty a modré, upnuté triko, které zvýrazňovalo jeho svaly. Denise se snažila, co nejvíc odvracet tvář, aby na něj pořád tak nezírala. Kdyby takhle vydržela ještě pět minut, asi by začala slintat.
"Co se jí takhle posadit tam pod ten strom?" ukázal na nedalekou vrbu od nich.
Přikývla.
"Tak, jak si se dneska měla?"
"Fajn…" řekla s rozpaky a zadívala se na trávu kousek od něj. Najednou ji přišlo náramně zajímavé, jak brouk kousek od ní pomalým tempem, leze po obyčejném stéblu trávy.
"Jak ses dneska vyspala?"
"Fajn…"
"A co si dneska dělala zajímavého?" snažil se dál navázat na rozhovor.
"Nic…"
Sirius protočil oči v sloup.
"S touhle holkou to bude horší, než si myslel… To i s obří olihní v jezeře bych pokecal líp…" pomyslel si.
"Dneska je ale pěkně, že?"
"Jo…" pípla tiše, ale pořád pozorovala brouka v trávě.
"Dneska ti to sluší…" přitom se přisunul blíž k ní.
"Dík," zašeptala.
"Jsi nějaká nervózní," pošeptal a přisunul se ještě blíž k ní. Za chvilku byl už téměř u ní. Zlehka se dotknul její ruky a cítil, jak se celá třese.
"Jsi v pohodě?" zeptal se něžně. Teď už ji pevně držel za ruku. Jediným prstem jim zvednul tvář a všimnul si, že se celá červená rozpaky.
Zadívala se do jeho očí a kdyby teď stála, asi by se ji podlomila kolena. Jeho pohled… jeho ústa… jeho oči… všechny jeho gesta a výrazy si najednou zamilovala.
Ani si neuvědomila, že ji pomalu sundává její tlusté a hlavně zastaralé brýle. Došlo ji to až ve chvíli, kdy zjistila, že skoro nic nevidí.
"Víš, že ti to bez brýlí moc sluší? Máš moc hezké oči…" pošeptal ji do ucha. Denise v tuhle chvíli bylo naprosto jedno, že vidí před sebou jenom jakýsi rozmazaný, modrý flek… Jeho slova pro ní byla naprostou lahodou…
"A taky máš moc hezké vlasy, možná by ti slušelo, kdyby sis je trochu zkrátila… a proč je pořád nosíš v tom odporném drdolu? Tak ti to přece sluší víc…" pomalu stáhnul její gumičku a on si konečně mohl všimnout, jak dlouhé má vlasy.
"Myslíš?" zeptala se a přitom se prohrábla svou hustou hřívu vlasů.
"Určitě! Neuvažovala si o změně?"
"Já… já nevím…" řekla poněkud s rozpaky.
"Víš, co. S někým tě seznámím. Je to moje kámoška a něco mi dluží. Ta ti určitě pomůže, v takových věcech se ona vyzná."
"Když já nevím.." vymlouvala se dál. Už dávno chtěla nějakou změnu zkusit, ale neměla k tomu odvahu. Navíc se jí její styl líbil…
"Ale no tak. Neboj se. Určitě ti to bude moc slušet… Nebo se mi snad nechceš líbit?" trochu se od ní odtáhnul.
"Ne… chci se ti líbit… Jenom, já nevím, mám prostě strach…"
"Nemáš mít z čeho strach. Určitě se to povede."
Tak ji ještě přemlouval ještě další hodinu, než svolila, že to riskne.
"Tak dobře, udělám to…" povzdechla si.
"No vidíš."
"Už by jsme se měli vrátit. Za chvíli je večeře a Lily mě bude určitě hledat…"
"Tak dobře," postavil se a potom pomohl na nohy i Denise.
"Siriusi?"
"Jo?"
"Nemohl bys mi vrátit ty brýle?" zeptala se ho. Jediné, co totiž viděla, byly zelené fleky v podobě trávy a modrý flek, který byl Sirius.
"Jo jasně!" rozpačitě se usmál a nasadil ji brýle, které pořád držel v ruce.
Potom se spolu konečně vydali do hradu.
Když konečně dorazila do svého pokoje, její spolubydlící Ally a Jenny už spaly. Obě holky to byly blondýny s modrýma očima, které každé ráno dokázaly strávit v koupelně i dvě hodiny. Denise nesnášela to jejich malování, hloupé úsměvy a kecy o tom, kdo je pozval na rande, přesto je měla svým způsobem ráda.
Nebyly nějakými velkými kamarádkami, ale ani jedna ji neurážela a obě ji braly takovou, jaká je. Občas s nimi prohodila pár vět, ale konverzace mezi nimi moc dlouho nevydržela, protože se obě nejraději vybavovaly o tom, který kluk ji chce a co na rande spolu dělali a ona k tomu prostě neměla, co říct.
Jediná Lily byla jiná. Sice taky občas randila, ale byla aspoň natolik taktní, že ji nezahrnovala příběhy z jejího intimního života.
Jak si všimla, postel Lily byla prázdná. Když nakoukla k sobě, tak zjistila, že její zrzavá kamarádka spí v její posteli. Vždycky když ji potřebovala něco říct, tak si lehla do její postele a tak na ni čekala. Denise měla totiž jeden škaredý zlozvyk a to, že se nedokázala vyspat v cizí posteli než byla ta její. A Lily s naprostou jistotou věděla, že ji probere.
Žďuchla do Lily a čekala, až se vzbudí. Zprvu to nezabíralo, ale po tvrdém dloubnutí do žeber, se konečně probrala.
"Denise!" zvolala tiše, aby neprobrala své spolubydlící. "Už si zpátky?!"
"Jo, jak vidíš… Co se děje? šeptala taky.
"Počkej," řekla s klidem Lily, jednou mávla hůlkou a vytvořila tak kolem nich bariéru, proti odposlouchávání.
"Taky nemusí všechno slyšet…" pokývala hlavou směrem ven. Jejich spolubydlící totiž měly uši všude a vyslepičily i to, co samy nevěděly.
"Víš, chci se ti omluvit za ten dnešek. Já nemám žádné právo říkat ti, co můžeš a co nemůžeš dělat…"
"To máš pravdu…" pronesla Denise a chvilku nechala svou kamarádku dusit ve vlastní šťávě.
"Ale odpouštím ti."
"Díky!" zvolala a objala ji. "To jsem moc ráda. Tak co, jaký to bylo?" zeptala se i když ne moc nadšeně.
"Ale jo, celkem fajn…"
"A to jste spolu byly až do teď?"
"Ne… už jsme se rozloučily před večeří, ale ještě jsem něco vyřizovala s Markusem…"
"Aha… no nic, už půjdu spát…" řekla a zvedala se z postele.
"Lily, počkej ještě."
"Co se děje?"
"Co myslíš, mám se ostříhat?"
"Proč?" zeptala se nedůvěřivě. Věděla, že tohle Denise nebude mít z vlastní hlavy.
"Jen tak… tak co myslíš?"
Lily pokývala rameny. "No, proč to nezkusit, že?"
"Takže myslíš, že bych to měla risknout, jo?"
"No já nevím. Když se svěříš do rukou nějakému profesionálovi, určitě to bude změna. Záleží jenom na tobě, jestli to chceš risknout…" Lily už dlouho Denise přemlouvala, aby s ní zašla ke kadeřníkovi, ale ona si tvrdohlavě vždy stála za svých a nikam nechtěla. Měla svůj rozum a Lily, jako její nejlepší kamarádka věděla, že tenhle nápad z její hlavy není.
S přáním dobré noci zalehla do své postele. Jen tak se ji ale nepodařilo usnout. Neustále musela přemýšlet nad Denise a Siriusem Blackem. Nevěřila tomu, že by byl tak milosrdný a začal s její nejlepší kamarádkou chodit, jen tak. Něco v tom bylo a ona byla rozhodnutá tomu přijít na kloub.
Nedovolila, aby byla zklamaná kvůli dalšímu klukovi, který si z ní udělal srandu. Jenže jak to udělat? Denise byla tvrdohlavá a navíc zamilovaná a neuvěřila by tomu, kdyby ji navykládala tyhle věci. Musela na to jít systematicky a dokázat tak pravdu.
S těmito myšlenkami se ji nakonec podařilo usnout.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 zuzu zuzu | E-mail | 17. července 2006 v 14:40 | Reagovat

Je to superrr. Mne sa tato poviedka strasne paci. Si dobra, ze si to tak rychlo stihla a kedy bude dalsie pokracko :O)

2 happy happy | 17. července 2006 v 14:55 | Reagovat

jsem moc ráda, že se ti to líbí... kdy bude další to netuším, protože teď na tři dny odjíždím... ale budu se snažit, aby byla do konce týdne :o)

3 tara tara | 17. července 2006 v 15:13 | Reagovat

pekneee

4 zuzu zuzu | E-mail | 17. července 2006 v 17:34 | Reagovat

uz sa moc tesim :)

5 annika_ annika_ | 17. července 2006 v 22:14 | Reagovat

TO JE BEZVA, fakt se ti to povedlo......to byla fakt trapná atmosféra na tom rande (v kladném slovasmyslu!!!).....moc se mi to líbí;)

6 Kristine Kristine | Web | 18. července 2006 v 11:02 | Reagovat

krásna poviedka=))) ten nápad mi pripomína jeden moj oblubený film, ale toto je ešte lepšie=) práve ma napadlo, ako by mohla lily zistiť info-začať si s Jamesom? to by teeda bolo=))))

7 gify gify | Web | 18. července 2006 v 21:36 | Reagovat

suhlasim s kristine to by bolo fakt zaujimave

som rada ze si sa do tej poviedky pustila je to naozaj suuuper a som zvedava ako to pojde dalej...

8 happy happy | 20. července 2006 v 11:11 | Reagovat

tak už jsem zpět... a děkuji všem moc za komenty!!!

kris máš pravdu, je to jeden film a jmenuje se přesně jako tahle povídka... moc se mi líbil, tak mě napadlo, proč to nezkusit???

A to s tím Jamesem... holky vy mi čtete myšlenky!!! :o)

9 Evian Evian | Web | 22. července 2006 v 22:20 | Reagovat

A kdy bude pokráčko?

10 happy happy | 22. července 2006 v 23:08 | Reagovat

budu se snažit, aby bylo už zítra...

11 Neli Neli | Web | 16. září 2006 v 19:08 | Reagovat

Siriusek je tak sladkej... :))) achjo...

je to fakt krásný, happy, moc ale strašně moc se mi to líbí! :D Jdu na další kapču!!

12 Páája Páája | Web | 22. září 2006 v 17:19 | Reagovat

Určitě bude krásná........

13 Verč@ Verč@ | Web | 2. listopadu 2006 v 17:21 | Reagovat

zajímavý..jsem téda zvědavá;)

14 kuna kuna | E-mail | Web | 5. února 2007 v 17:57 | Reagovat

Skvělé

15 Pád´o Pád´o | 20. srpna 2007 v 19:11 | Reagovat

supr

16 Nika (Verča) Nika (Verča) | E-mail | Web | 13. prosince 2007 v 15:04 | Reagovat

já se tu červenám za ní.. :oD... chudák Denis.. :-(

17 Alienor Alienor | Web | 15. března 2008 v 19:15 | Reagovat

je to super, jenom ... chudák holka docela jí lituju, vim jaký to je když se mi někdo posmívá takže...

jo a taky mi to tak trochu připomíná ošklivku betty ale je to fakt dobrý

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama