3. První hádka

2. července 2006 v 21:19 | happy |  Prokletí
Ano, je to tady. Další kapitolka.
Jess prožívá první dny v Bradavicích, které se však neobejdou bez hádky s přátely...
Dobré počteníčko... :o)

První dva týdny ve škole uběhly pro Jess celkem rychle. Našla si několik kamarádů, získala pár školních trestů a prolezla s Poberty snad všechny tajné chodby v Bradavicích.
"Vstávej ty lenochu!" snažila se Lily probudit svou kamarádku.
"Jess, vstávej nebo přijdeš pozdě!" Jess však nedávala vůbec najevo, že existuje.
"Tak jo, když to nechceš po dobrém, tak to půjde po zlém," s tím chytla její peřinu a surově ji z Jess sundala. Ta byla v peřině, ale tak zamotaná, že docela bolestivě spadla na zem.
"Co… co je?" Děvčata se začala smát.
"To jste byly vy? Víš, jak jsem se lekla? Stačí jenom, když mě vzbudíš, já už vstanu sama."
"To jsem teda viděla… A pohni si, je už sedm a ještě musíme na snídani."
"A proč to říkáš zrovna mně? Já netrávím celé ráno v koupelně," přitom mrkla nenápadně na dveře koupelny, kde už skoro půl hodiny byla Marcy.
"No jo, no. Ale stejně si pohni," snažila se svou kamarádku popohnat Lily.
Když Marcy konečně vyklidila koupelnu, Jess trvalo jenom pět minut, než se trochu zkulturnila. Pak se vydaly konečně na snídani.
"Já jenom nechápu, kterej chytrák nám tak zkazil pondělí tím, že nám dal hned na první hodinu lektvary a k tomu ještě dvouhodinovku," stěžovala si u snídaně Jess.
"Hele, nestěžuj si, však ty tomu jednou přijdeš na kloub," snažila se ji utěšit Lily.
"To se asi jen tak nestane. Já a lektvary se nemáme moc v lásce. Stejně z nich neudělám OVCE. Jsem na ně totálně levá."
"Hele, mě zase moc nejde obrana a taky si nestěžuji."
"Lily, tobě snad vážně přeskočilo. Vždyť si na obranu jedna z nejlepších. Ty seš vlastně na všechny předměty jedna z nejlepších."
Lily se začala červenat. "Radši už půjdeme, ne?" snažila se to zamluvit.
Všechny holky se tedy zvedly a odešly na hodinu lektvarů, kterou měly samozřejmě se Zmijozelem.
"Slečno Lawrencová, neviděl jsem ještě větší nemehlo na lektvary než jste vy," rozčiloval se nad její prací profesor Slughorn.
"Ale pane profesore, dneska mi nic nevybuchlo! Já se opravdu snažila!" snažila se přemluvit svého profesora. Hodila na něj ten svůj lítostiví kukuč, kterému nikdo nedokázal odolat.
"Slečno takto OVCE z lektvarů neuděláte, měla by jste si sehnat někoho, kdo vám s tím trochu pomůže. Co teď ale s vámi," profesor se zamyšleně podíval po třídě. "Sedněte si k panu Snapeovi, pomůžete mu dodělat jeho lektvar."
Jess si povzdechla. Nemělo smysl odporovat. No co, aspoň konečně pozná toho slavného Severuse Snapea. Sbalila si tedy svoje věci a zamířila si to do první lavice.
"Čau. Jsem Jess Lawrencová," snažila se navázat konverzaci. Snape cosi zabrblal v odpověď.
Jess se však nevzdávala.
"S čím chceš pomoct?" snažila se dál. Snape na ni hodil zhnusený výraz, ale Jess se nechtěla vzdát jen tak bez boje.
"Hele, neškleb se tady na mě a řekni mi s čím ti mám pomoct. Nerada bych, abychom dostali školní trest."
Snape nad ní jenom zavrtěl hlavou.
"Nakrájej tady ty kořeny."
"A hele, ono to mluví. No vidíš, když chceš, tak to jde!!!" rýpnula si do něj a začala krájet jakési podivné kořeny.
Po chvilce zápolení s kořeny se jí povedlo konečně všechno pokrájet.
"Aleluja, já jsem ale dobrá. Už to mám a co teď?" vyptávala se ho dál. "Můžu to tam hodit?" už se skláněla nad kotlíkem, aby tam mohla přidat kořeny.
"Ne!!! Nedávej to tam! Chceš, aby to bouchlo?" na poslední chvíli ji zadržel.
"Hups, tak promiň. Jak říkám, jsem na lektvary naprostý trotl."
"Věř mi, viděl jsem horší. Takový Goyle třeba nepozná, jaký je rozdíl mezi žíní z jednorožce a žíní z kentaura."
"A jaký?" hodila výraz naprostého blba, který používala dost často.
"Tak si myslím, že si právě předběhla i Goyla. Víš, co radši nakrájej ještě tohle, ale hlavně to do toho kotlíku nedávej," poprosil ji. Přistrčil k ní mističku se stonky nějaké rostliny, o které neměla vůbec ponětí, co to je. Chtěla se zeptat, ale když viděla jeho soustředěný výraz, tak ho nechtěla rušit.
Zbytek hodiny proběhl už v pohodě. Konečně nenechala nic bouchnout. Vždyť taky dalo Snapeovi práci, aby na ni dohlédl. Sem tam s ní prohodil pár slov a musel uznat, že není jako ty ostatní nány z Nebelvíru. Byl to takový cvok. Aspoň s ní byla sranda.
"Konečně zvoní!" vyhrkla nadšením. "Nic proti tobě, seš fajn, ale já fakt nesnáším lektvary, zvonek je vždy moje vysvobození!"
Okamžitě začala házet svoje věci do tašky. Severus mezitím uklízel kotlík a ostatní věci.
"Hele Jess, měla bys ses osprchovat, aby si nechytla tu jeho mastnotu," právě k jejich lavici přicházel Sirius i s Jamesem. Peter s Remusem čekali u dveří na své kamarády.
"Co to meleš, Siriusi?" dělala nechápavou, i když tušila, kam tím míří. Kluci ji vyprávěli o Srabusovi, jak má mastné vlasy a jaký to je magor. Jí se zdál, ale celkem fajn. Je pravda, měl trochu mastnější vlasy a byl spíš takový tichý, ale určitě se na něm dalo najít i něco dobrého.
"Já jen, aby si neměla kvůli němu mastné vlasy. Jeden slizoun nám tady už stačí," ryl neustále Sirius.
"Siriusi, vzpamatuj se a potom si můžeme promluvit," řekla milým hláskem a opustila třídu. Kluci zůstali stát na místě s otevřenou pusou. Čtveřice, protože nechápala, proč se tak zachovala, Severus, protože nechápal, proč se ho zastala.
Holky, které celou situaci sledovaly, se okamžitě rozletěly za Jess.
"Co to s tebou je?"
"A co?" dělala nechápavou.
"No, zastala ses Severuse Snapea. Kluci ho absolutně nesnášejí a mysleli jsme si, že seš jejich kámoška," vyptávala se Marcy.
"No, řekněme, že nemám ráda, když se někdo do někoho naváží úplně zbytečně."
"Určitě, nějak se mi to nezdá," nedala se odbýt.
"Když jsem chodila na školu v New Yorku, moje nejlepší kámoška taky zrovna moc krásy nepobrala a styděla se za to. Kluci se do ní často naváželi. Ale když jsem se s ní začala bavit, zjistila jsem, že je to moc hodná, chytrá a inteligentní holka."
"No jo, ale tohle je Severus Snape. Ten kluk, který miluje černou magii a který rád někoho zakleje, aby si na něj vyzkoušel nové kouzla."
"Hele, černá magie není zas tak hrozná, pokud se používá s mírou a navíc, Sirius s Jamesem, taky nejsou zrovna slušňáci," holky zůstaly stát s otevřenou pusou. Vždyť ona taky měla pravdu. To musely uznat.
"Tak co? Jdeme nebo ne?" ptala se, když viděla ty jejich nechápavé obličeje. Holky se za ní vydaly na další hodinu, přeměňování.
Po obědě se všechny čtyři vydaly do společenské místnosti. Bylo na čase začít dělat úkoly, aby mohly mít volný večer.
"Napište využití měsíčního kamene na 15 palců pergamenu. Ten Slughorn se doopravdy zbláznil," lamentovala Jess opět nad lektvary.
"To je normální," ozvala se Lily.
"No jestli jo, tak asi zase přestoupím," řekla s úsměvem. "Asi si vážně budu muset najít někoho na to doučování. A co ty Lily, neměla by si zájem?" přitom na ni hodila výraz andělíčka.
"Na to zapomeň. Kdybych tě měla ještě doučovat, tak už bych nestíhala vůbec nic."
"No jo, naše prefektka," zamumlala si pro sebe, Lily ji ale stejně slyšela. Hodila po ni jeden z brků, který měla na stole.
"Mám takový pocit, že přichází problémy," řekla Alice, která právě pozorovala čtveřici kluků, jak se nebezpečným tempem přibližují k Jess. Nejvíc naštvaný vypadal asi Sirius, který byl skoro rudý vzteky.
"Co…" chtěla se zeptat Jess, ale nestihla to protože, už u ní stál Sirius.
"Můžeš mi vysvětlit, co to mělo dneska znamenat?" snažil se nejdřív přívětivým tónem.
Jess dělala, jako že nikoho nevidí. Asi po chvíli začala: "Jé! Ahoj Siriusi, jak je?" dělala jako že nic.
"Ty si snad ze mě děláš srandu?"
"Já? Jak bych mohla…" dělala stále blbou.
"Takže se našel nový zastánce Srabuse," pokračoval tentokrát on v její hře.
"Pamatuješ, co jsem ti řekla v té učebně? Až se vzpamatuješ, tak teprve potom můžeš přijít."
Vstala a chystala se odejít, ale Sirius ji chytl za loket.
"Co děláš?" vyjela na něj.
"Vysvětli mi, co ty děláš?" byli od sebe jenom kousek.
"Právě jsem se chystala do svého pokoje…" dělala ze sebe nechápavce. Siriuse tohle chování doslova vytáčelo na nejvyšší obrátky.
"Takže ses nám zamilovala do Srabuse, jo? Myslel jsem si, že máš lepší vkus," snažil se ji vytočit.
"Víš co, Siriusi, zajdi si na ošetřovnu, ať ti tam dají něco na vzpamatování, už vážně kecáš nesmysly." Teď už je ve společence pozorovali skoro všichni. "Nechápu, o co ti jde. Jenom proto, že nevypadá jako ty, to nemusí být hned největší grázl na světě! A aby si věděl je celkem fajn, možná že ještě tisíckrát lepší než ty! Není to totiž takový arogantní a namyšlený blbec, který si myslí, že je bůh světa!" vmetla mu to přímo do tváře. Sirius ji stále držel za loket, neschopen jakéhokoliv slova. Jess se mu vysmekla.
"Jdu do pokoje," řekla klidně holkám a začala stoupat po schodech nahoru. Najednou se ozvalo hlasité tleskání, hlavně od děvčat.
Jess se jim naposledy poklonila a zmizela do svého pokoje. Tam se svalila na postel a dala se do smíchu. Okamžik na to se k ní přidaly Lily, Marcy a Alice.
"Tak to… to bylo naprosto super!" vřískala Marcy na celé kolo.
"Ty seš první, která mu tohle vmetla do tváře! To je fakt super!" pokračovala Lily.
"Ale divím se, že ty jeho krasotinky mu neskočili kolem krku."
"Tady v Nebelvíru už totiž není moc holek co s ním nechodilo a ty se kterýma nechodil, ho mají za blbce. Přesně jako si to řekla ty."
"Když on není zas tak hroznej, o prázdninách s ním byla sranda. Ale co jsme přijeli do Bradavic, chová se jako… Nevím co…"
"Ale holka, teď bych si dávala pozor. On to nenechá jen tak. Určitě se bude chtít pomstít," domlouvala ji Alice.
"Tak ať. Však já se nedám. Ale nemyslím si, že mi bude chtít udělat něco strašného, zas takovej mi nepřipadá."
"No, tím bych si nebyla jistá. Je to chlap a právě si ho docela dost ztrapnila," mudrovala Lily.
Jess se tím však dál nezabývala. Vlezla si do koupelny pod sprchu. Když v tom si uvědomila jednu zásadní věc. "Vždyť je dneska úplněk!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 gify gify | Web | 3. července 2006 v 8:56 | Reagovat

tak toto bolo super chudak Sirius ale pravda je pravda aj ked kruta Jess mala pravdu tak a kedy je pokracko???

2 happy happy | 3. července 2006 v 16:37 | Reagovat

no pokráčko bude, až se mi to tady bude chtít dát a poněvaďž jsem líný člověk, tak nevím... no ale, že si to ty, tak se budu snažit... :o)

3 Kristine Kristine | Web | 4. července 2006 v 11:22 | Reagovat

hezký! mám rada, keď niekto siriusa pekne usadí=)))))

4 tara tara | 11. července 2006 v 11:00 | Reagovat

super:))  prvy raz v zivote mi bol snape aspon trochu sympaticky:))

5 Neli Neli | Web | 16. září 2006 v 17:33 | Reagovat

skvělí skvělí skvělí!! :D fakt super!!

6 Nika (Verča) Nika (Verča) | E-mail | Web | 13. prosince 2007 v 22:20 | Reagovat

fíha... :o).. pěkně mu to nandala.. :o). a úplněk..:o(.. chudáček remíček.. :o(

7 ... ... | 15. června 2008 v 10:24 | Reagovat

takovej Snape co normálně mluví s lidma se mi velice líbí :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama