4. Černá puma

3. července 2006 v 22:47 | happy |  Prokletí
Čtvrtá kapitolka...
Kluci se o úplňku blíží k Vrbě Mlátičce, ale nastanou menší problémy. Podaříme se jim Remuse včas dostat do Chroptící chýše? Nebo to snad za ně udělá někdo jiný?
Jess konečně začně chodit na doučování z lektvarů. A kdo ji bude učit? To už si musíte přečíst...

"Kluci, pohněte si nebo to nestihneme!" žadonil Petr.
"Klid Červíčku, vždyť máme ještě čas!" klidnil ho James.
Všichni čtyři se teď potají plížili k Vrbě Mlátičce, aby mohli co nejrychleji doprovodit Remuse do Chroptící chýše, nejstrašidelnějšího domu v Anglii.
"A do háje, kluci máme problém," začal Sirius a přitom ukázal na Remuse, který se krčil u jednoho ze stromů. "Už to začíná!"
"Cože! Tak brzo!" lamentoval James.
V tom se najednou jejich kamarád začal měnit. Za chvíli tady místo jejich kamaráda Remuse stála krvelačná bestie, která neváhala nikoho zabít.
"Honem, povedeme ho do Zapovězeného lesa," poručil ještě Sirius, než se stihli všichni proměnit do své zvířecí podoby.
V tom se náhle kolem velkého černého psa, krysy a jelena cosi prohnalo přímo k vlkodlakovi. Ani jeden z nich nechápal, co to bylo. Otočili se. Vlkodlak si to právě mířil do lesa. To byla rychlost. Kluci mu jen tak tak stačili. Ale za kým tak uháněl? Kam tak spěchal?
Odpověď se jim dostala na malé mýtině uprostřed lesa. Tam se teprve vlkodlak zastavil. Pomalu se začal přibližovat ke své kořisti. Teprve teď si mohli všimnout, že kousek od nich stojí černá puma. Ani jeden z nich to nechápal. Co by zrovna v těchto končinách dělala černá puma?
Najednou vlkodlak vyskočil po pumě. Ale ta jako kdyby to očekávala a hbitě uhnula, takže vlkodlak skončil na zemi. Tentokrát to však byla puma, která skočila po vlkodlakovi. Nechtěla mu však nijak ublížit, jenom se snažila, aby se vlkodlak aspoň na okamžik uklidnil. To se však nepovedlo. Vyskočil na nohy a hbitě vyběhnul směrem k pumě, ta však měla opět štěstí, že byla velice hbitá. Prudce se otočila, ale vlkodlak byl taky rychlý a podařilo se mu pumu poškrábat. Ta si však svého zranění nevšimla a dál útočila na vlkodlaka. Tentokrát se k ní přidali i jelen, pes a pod nohami jim občas proběhla krysa. Puma se sice ze začátku zdráhala, ale pak si přeci jen nechala pomoct. Chvilku jim trvalo, než se jim podařilo vlkodlaka zklidnit, ale přeci se to povedlo.
Všichni měli nějaké ty oděrky. Nejhůř však na tom byl onen vlkodlak, který měl na noze dlouhý šrám a po celém těle spousty škrábanců. Puma na tom nebyla taky zrovna dobře. Kulhala, díky ráně kterou ji vlkodlak způsobil.
Vlkodlak byl příliš unavený, takže začal usínat. Zvířata si lehla kolem něj a díky únavě se jim taky začaly klížit oči.
"Remusi vstávej, musíš na ošetřovnu!"
"Co… cože, kde to jsem? Jess? Co tady děláš? A proč jsme uprostřed Zapovězeného lesa?" rozhlížel se kolem sebe a byl značně zmatený.
"Včera jste to nestihli včas do Chroptící chýše. Kluci ještě spí. Musíme si pospíšit. Za chvíli bude svítat a ty musíš na ošetřovnu," řekla Jess a snažila se ho postavit na nohy.
"Počkej a co kluci?"
"Však oni dojdou. Honem nemáme čas a je to docela daleko. Cestou ti povím, co se v noci stalo."
"Panebože, Jess!" vyjekl náhle Remus.
"Co… co se děje?" vyptávala se a dívala se okolo, jestli nezahlédne náhodou nějakého Smrtijeda nebo toho, kdo tak vyplašil Remuse.
"Podívej se na svoji nohu! Jenom doufám, že jsem tě nekousnul."
Jess se ohromně ulevilo. "Ne, to je v pohodě. Tak už pojď nebo to nestihneme."
Oba dva se navzájem podpírali a snažili se dojít do Bradavic. Venku byla ještě tma, takže si museli svítit hůlkami.
"Ale musím ti říct, dneska jsi mi dal, ale zabrat!"
"Jak to? A ještě pořád nechápu, jak si nás našla."
"To spíš byla taková náhoda, že jsem vás našla. Včera jste to nestihli, tak sem tě musela odvést do lesa, aby si nikoho nepokousal."
"Tak to díky."
"Nemáš zač. Co já bych pro svého bratrance neudělala."
Oba se začali smát. Po menších peripetiích se jim podařilo dostat se konečně na ošetřovnu.
"Pane Lupine, už jste konečně tady!" lamentovala okamžitě ve dveřích madam Pomfreyová.
"A vy slečno Lawrencová, co tady děláte?"
"Jenom jsem přišla pomoct Remusovi, sám by to asi nezvládl."
"No, to je dobře. Položte ho na postel, tam dozadu," přitom kývla někam k zadním postelím.
Potom si přinesla nějaké masti, lektvary a začala mu hojit rány.
"Musím uznat, že dneska vypadáte poměrně dobře. Ale stejně si tu přes odpoledne poležíte," Remus kývnul. Madam Pomfreyová za okamžik odešla.
Jess si sedla k Remusovi na postel a povídali si o všem možném. Ošetřovatelka sice chtěla, aby Remus spal a odpočíval, ale po naléhání obou to radši vzala.
Po půl hodině co přišli na ošetřovnu, vtrhli dovnitř Sirius, James a chvilku za nimi i udýchaný Petr.
"Ty…vole… Moony, tohle… nám…. už…. nedělej," snažil se vykoktat James.
"A co?" dělal nechápavého. Přitom se uculoval. Jess se snažila odolat výbuchu smíchu.
"Proč si ute…?" Sirius se zarazil, když si všiml, že je tady i Jess. "A co ta tady dělá?" řekl poněkud chladně, až to Jess zarazilo.
"Já za to nemůžu, že tak dlouho vyspáváte. A jak vidím, tak tě ještě nepřešlo to tvoje arogantní chování," byla stejně nevrlá i ona.
Sirius chtěl něco namítnout, ale rodící se hádku zarazil už na počátku James.
"Počkej, to ty si byla ta puma?"
"Jo. Proč myslíš, že trávím s Remusem prázdniny?"
"Teda Moony, ty máš ale hodnou sestřenici," uznal Petr.
Remus s úsměvem přikývnul.
"No nic kluci, mějte se. Já už musím jít."
"Jess, co tvoje noha!" řekl Remus.
"To nic není. Od tebe mám horší jizvy," křikla na ně ještě ve dveřích a pak se vydala do pokoje, kde si chtěla dát perfektní sprchu.
"Hele, proč si nám neřekl, že je Jess taky zvěromág," vyptával se okamžitě James.
Sirius po celou tu dobu stál kousek od nich a nepřítomně zíral ven z okna. Kluci si ho nevšímali.
"Neptali jste se," odvětil Remus s úsměvem.
"Ale včera to bylo jenom o fous. Kdyby tam Jess nepřišla… ještě teď by jsme tě určitě naháněli po pozemcích. Že jo, Siriusi?" snažil se James. Sirius však stále nepřítomně zíral ven z okna.
"Haló! Země volá Siriuse, seš tam?" snažil se na něj zapůsobit James.
"Co? Jo… v pohodě, jen jsem se zamyslel."
Potom se přidal ke klukům a bavil se s nimi. Pochmurná nálada ho okamžitě opustila.
Kluci si Jess ještě víc oblíbili. Byla to fajn holka a pohodářka. Přesto mezi ní a Siriusem panovalo jakési napětí. Ne, že se doslova nesnášeli, ale pokud nemuseli, tak se spolu moc nebavili. Jess je dokonce donutila k tomu, aby nechali Severuse Snapea na pokoji. No, kluci ji ze začátku sice poslechli, ale stejně ho občas sem tam zakleli nějakou tou kletbou.
"Slečno Lawrencová, jděte si opět sednout k panu Snapeovi. A varuji vás, jestli ten lektvar pokazíte ještě jednou, tak ho budete dělat v rámci školního trestu, dokud ho nedoděláte," stěžoval si opět profesor Slughorn, při hodině lektvarů. Jess se totiž už na počtvrté podařilo roztavit kotlík.
"Tak jsem tady zase," řekla s úsměvem Severusovi, který z toho, ale tak moc nadšený nebyl. Zase mu přibyla práce. Bude ji muset hlídat.
"Řekni, děláš to schválně nebo si opravdu na ty lektvary takové nemehlo?"
"Ta druhá možnost," odvětila s úsměvem. "Hele, mám pro tebe takový návrh. Nechceš mě doučovat lektvary? Za dva měsíce to zvládneme a ty pak budeš mít ode mě do konce roku pokoj. Co ty na to?" navrhla mu, když viděla jeho zhrozený obličej.
"Co? To se mám s tebou každej den párat?" snažil se vykroutit. Ta holka mu sice nevadila, ale taky s ní nemusel být pořád. Vlastně ona to byla jediná holka z Nebelvíru se kterou vycházel.
"No jasně. Kdo by mi neodolal?" pošeptala mu, když zrovna kolem nich procházel Slughorn. Tiše se zasmála. Pak se dala do přípravy lektvaru, který se ji díky Severusovu vedení povedlo namíchat.
"Tak co, jak sis to rozmyslel?" zeptala se ho na konci hodiny.
"Dobře. Ale začneme co nejdřív, abych tě měl rychle z krku."
Jess výskla radostí. "To je super. Takže dneska v šest. Ale kde?" snažila se přemýšlet. Znala skoro všechny místnosti v Bradavicích, musí být někde nějaké místo. "Že by komnata nejvyšší potřeby? Ne to by mě kluci zabili…" přemýšlela.
"Mám to! Ve čtvrtým patře, úplně na konci chodby je jedna opuštěná učebna, co třeba tam?"
"Jo dobře. Takže v šest," řekl i když ne zrovna radostně a plouživým krokem se vydal pryč z učebny.
"Prosím tě Jess, kam tak letíš!" vyptávala se Alice, když viděla jak její kamarádka v šest hodin doslova proletěla otvorem ve společence směrem ven.
"Mám doučování z lektvarů!" zavolala za ní ještě a pak se sprintem vydala do čtvrtého patra.
"Jé… Severusi, čekáš tady dlouho?" vyptávala se okamžitě, když už doběhla do oné učebny.
"Máš dvě minuty zpoždění. Radši se do toho pustíme, ne?" řekl poněkud nevrle.
"Ty máš ale náladu. No nic, tak jdeme na to. Co dáme jako první?"
Severus na ni nejdřív hodil naštvaný výraz, ale potom radši pokračoval: "Hm… tvůj největší problém je, že nevíš jakou účinnost má každá přísada a jak se můžou různé přísady kombinovat. Proto ti skoro všechno vždycky vybouchne. Proto nejdřív začneme s teorií. Tady máš seznam přísad a jejich účinků. Musíš se to naučit, potom ti půjdou lektvary. Rozumíš?"
Jess přikývla a podívala se na seznam. "No páni. Je toho docela dost."
"Však ty to zvládneš…."
Jess musela uznat, že Severus je na lektvary machr.
Takhle pokračovali až do půl osmé. Rozloučili se a každý si to namířil do své společenské místnosti.
"Kde jsi byla?" vybafla na ni okamžitě Marcy, když přišla do společenské místnosti. Holky seděly na svých oblíbených místech u krbu.
"Vždyť jsem to říkala. Měla jsem doučování z lektvarů!"
"A s kým," nedala se odbýt.
"S někým," řekla drze a zamířila si to rovnou do pokoje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kristine Kristine | Web | 4. července 2006 v 11:55 | Reagovat

nejak rýchlo píšeš tie kapitolky=)))mne to neprekáža, bolo to fajn a som rada, že sa skamošila so seviem, lebo je v pohode...

P.S:už je nová kapča k Vianočným prázdninám

2 gify gify | Web | 4. července 2006 v 14:16 | Reagovat

tak a ja cakam na dalsiu chvalit to uz nebudem lebou neviem co na to povedat aby som sa stale neopakovala ved aj tak kazdy vie ze je to suuuper : )

3 happy happy | 7. července 2006 v 20:06 | Reagovat

ahoj...

byla jsem teď čtyři dny mimo, ale brzy dodám další kapitolky... Píšu je tak rychle, protože je už mám dlouho napsané, jenom jsem nějak neměla odvahu tu moji povídku zvěřejnit...

4 Evany Evany | 8. července 2006 v 10:39 | Reagovat

miluju povídky s poberty. Jen tak dál,  mooooc se těším. Je to super!!!!

5 tara tara | 11. července 2006 v 11:12 | Reagovat

super viem sice ze je to prevazne o jess aale pohli by aj poberti nieco poriadne vyviest:))) alebo by uplne stacilo keby james trochu nastval lilly:)))

6 kííťa kííťa | 17. května 2007 v 19:39 | Reagovat

ahoj!Jak si tam mluvila země volá siriuse...Tak to byllo z filmu sestry v akci...Hned jsem to poznala...Mimochodem...Ty znáš asi dooost filmů co??Nejdřív Elizabeth a teď tohle??:D:D:D:D:DNeee kecám seš suprová....Máš talent(seš určo lepší než lucka na komixi ze simu...;o)!!

7 Nika (Verča) Nika (Verča) | E-mail | Web | 13. prosince 2007 v 22:27 | Reagovat

:o).. wow... černá puma. :o).. :D

8 Axel Axel | 3. února 2008 v 15:48 | Reagovat

Prid na stranku www.autosamson.cz!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama