7. Ples, budíček a pomsta

10. července 2006 v 14:49 | happy |  Prokletí
Ano, vidíte dobře!!! Opět jste se dočkali, je tady další kapitola. Nic vám k ní prozrazovat nebudu, protože si myslím, že název nápovídá o všem... :o)

Přišel onen slavný den D. Většina děvčat se už od rána připravovala na večírek, většina chlapců spíš trčela venku a pořádala koulovačky.
Holky se mezitím připravovaly v Komnatě nejvyšší potřeby. Všechny čtyři šly na ples. Marcy šla s Richardem Prattchetem z Havraspáru, Lily pozval Lukas Tender, sedmák z Nebelvíru a Alice šla s oním neznámým, se kterým se měla sejít v sedm hodin u dveří do Hlavní síně. Měla si sebou vzít červenou růži, jako nějaké poznávací znamení. Vlastně se na tom domluvili oboustraně (samozřejmě díky Jess). No a samotná Jess měla jít se Siriusem Blackem. Sice tajně v koutku duše doufala, že si to rozmyslí, ale opak byl pravdou.
"No holky, myslím, že se nám to povedlo," řekla Lily a podívala se na své mistrovské dílo - Jess.
V sedm hodin se všechny čtyři vydaly k Velké síni. Jess se zastavila u schodů vedoucích dolů k Velké síni.
"Tak se drž holka!" popřála ji Marcy spolu s Lily a Alice.
"Už tam čeká!" zavolala ještě na Jess, schovanou za rohem.
"No tak, holka klid. Vypadáš dobře, na podpatcích už to zvládáš… Ty to zvládneš," začala tedy pomalu scházet ze schodů. Dole už čekal Sirius a ještě několik posledních chlapců.
Zarazil se nad onou kráskou, která právě scházela dolů po schodech. Na sobě měla dlouhé rudé šaty s korzetem. Záda a ramena měla holá a ve výstřihu měla krásný náhrdelník. Vlasy měla stažené do jemného drdolu, kolem obličeje měla spuštěných několik pramenů. Světlé stíny jemně zvýraznili její oči a jemná růžová rtěnka jenom doplnila její malé rtíky.
Sirius nechápal, že ještě tuhle holku nepozval na rande. O to pro něj větší překvapení bylo, když ona neznámá zastavila přímo u něj. Zíral na ni s pusou otevřenou dokořán.
Jess mu luskla prsty před očima. Ozvalo se jakési slabé lup! a Sirius se probral z transu.
"Siriusi, když se něčemu divíš, zavři radši pusu!" pošeptala mu.
"Jess?" zeptal se opatrně. Dívka přikývla.
"Tak budeme tady jen tak stát nebo půjdeme dovnitř?" vyptávala se ho opatrně. Sirius vypadal, jako kdyby se o něj pokoušel infarkt.
"Co… jo jasně. Jdeme," řekl a nabídl ji své rámě. Jess se do něj zavěsila. Musela uznat, že mu to ve fraku celkem slušelo.
Vstoupili do Velké síně. Úplně vpředu stály čtyři mohutné smrky, které tady byli každým rokem. Jako vždy byli nádherně ozdobeny a na špičce každého smrku byla jedná velká nádherná hvězdice, která zářila oslnivým světlem.
Navíc kouzelný strop byl začarovaný tak, že sněžilo a opravdu, když jste se podívali na zem, bylo možné spatřit drobounký sníh, ale který časem, díky kouzlům, zmizel. Všude kolem poletovali malý andělíčci, kteří kolem sebe rozhazovali stříbrné hvězdičky. To vše bylo ještě doplněno jmelím nad dveřmi, díky kterému se dělaly značné fronty a vchod do Velké síně byl několikrát ucpaný.
Místo čtyř dlouhých kolejních stolů, tady stály malé stolky pro čtyři osoby. Jen stůl profesorského sboru, zůstával stále na svém místě.
Zatím ještě nikdo netančil. Nejspíš se čekalo na proslov ředitele. Všechny zraky v síni se najednou otočily na ně. Samozřejmě museli mít stůl až na druhé straně Velké síně. U stolu už seděl James s… Lily!? Jess na ni hodila nechápavý výraz, ale její kamarádka nad tím jenom mávla rukou. Procházeli uličkou. Přišlo ji, že všichni v Síni, se dívají jenom na ni. Děvčata si něco neustále šeptala, kluci zírali s pusou dokořán.
Siriuse překvapilo, jak ladně na podpatcích kráčí. Šla se vztyčenou hlavou, ničeho se nebála.
Vedle nich u stolu seděli Remus s Alice a docela dobře se bavili. Jak mohla zaslechnout, tak se zrovna dohadovali o tom, kdo vlastně poslal ten dopis. Oba se potom podívali na Jess. Ta se jen usmála. Bylo ale vidět, že jim to nějak moc nevadilo.
I Peter si sehnal přítelkyni na ples. Hannah Prescotová z pátého ročníku, z Mrzimoru. Byla menšího vzrůstu a měla trochu zavalitější postavu, ale jinak byla celkem fajn.
"Co tady děláš s Jamesem? Myslela jsem si, že půjdeš s Lukasem?" vyptávala se okamžitě Lily, sedící vedle ní. Kluci se začali taky bavit. Spíš to vypadalo, že James Siriuse utěšuje.
"No, Lukas musel na poslední chvíli domů. Onemocněla mu matka. Bohužel jsem už neměla s kým jít. James se nabídl, že se mnou půjde."
"James?"
"No on zas není tak špatnej, pokud si teda neprohrabuje to svoje příšerný háro, pokud zrovna na někoho neposílá kletby, pokud se tak blbě netlemí a pokud nemá arogantní připomínky…" zarazila se. "On je vlastně takovej pořád…" obě se začaly smát. Kluci na ně hodili nechápavé pohledy. Sirius se chtěl zrovna na něco zeptat, ale přerušil ho Brumbál.
"Vážení, vítejte na Vánočním večírku! A teď prosím zaujměte místa na taneční parketě!" tlesknul a uprostřed se objevilo místo na tanec. Kapela začala hrát.
Jako první začali tančit profesor Brumbál s profesorkou McGonagallovou. Ostatní se k nim přidávali. Jen Jess se Siriusem celou tu dobu seděli na místě.
"Siriusi, tak půjdeme tančit nebo ne?"
"Co… co? Jo jasně."
Valčík, jak ho nesnášela. I když ho uměla, příčili se ji tance jako valčík, polka nebo další jim podobné. Přesto se ho na škole museli naučit. Měli to povinné a jak bylo vidět Sirius byl z jejího tanečního umění dost vyvedený z míry.
"Siriusi, jsi v pořádku? Celý večer si dost zamlklý!"
"Cože?"
"No jasně. Seš mimo."
"Já jenom, že ti to dneska moc sluší a docela dobře tančíš. Myslel jsem, že neumíš tančit."
"Víš jak se to říká: Myslet, znamená houby vědět. Tančit umím, ale strašně to nesnáším." Sirius se nad tím jenom pousmál. Pak se napětí mezi nimi už uvolnilo a povídalo se jim o něco líp.
"Jdu se projít," oznámila Lily, Jamesovi a Siriusovi. V síni bylo nesnesitelné vedro a ona si potřebovala trochu provětrat hlavu.
"Počkej, jdu taky," Sirius se k ní okamžitě přidal.
"Necháme ty dva radši o samotě."
"Aby si něco neprovedli," zeptala se trochu starostlivě.
"Co blázníš? Než by ji něco udělal, tak by se šel radši nejdřív hodit…"
"A proč?"
"Proč asi. James je už od čtvrťáku do Lily beznadějně zamilovaný."
"Vážně?" zastavili se u jednoho z oken v prvním patře, kde byl nádherný výhled na zasněžený, Zapovězený les.
Sedli si na okenní parapet a dívali se ven z okna.
"To je ale nádhera, co?" Sirius ale neodpovídal. Celou dobu ji pozoroval. Ani nevěděl, proč ale udělal to. Lehce ji chytil za ruku a začal se k ní pomalu přibližovat. Jess moc dobře věděla, co chce udělat. Chtěl ji políbit.
Ona se mu ani nebránila. Mozek ji sice říkal: Nedělej to, jenom ti ublíží, srdce ji však radilo: udělej to! udělej to!
Byly od sebe už jenom asi dvacet centimetrů…. patnáct - no tak holka neblbni, jenom tě využívá… deset…. udělej tohonem!
Políbili se. Jejich rty se spojily v jeden krátký, přesto nádherný polibek. Na chodbě se ozvaly něčí kroky. Jess se vzpamatovala jako první. Nevěděla, co si má myslet, co má udělat. Chtěla ho políbit znovu, ale tentokrát byl silnější rozum, když ji řekl: "Zklame tě! Využije tě!" se slzami v očích vyběhla pryč z chodby, rovnou do nebelvírské věže.
Sirius se za ní bezradně díval. Nevěděl, jestli má jít za ní nebo jestli ji má nechat o samotě.
"Jess, počkej!" zavolal za ní, ale dívka ho už neslyšela. Rozběhl se do věže. Jenže k jeho smůle byla Jess až moc rychlá.
Položila se na svou postel. Pokoj byl prázdný. Holky si nejspíš užívaly ještě na plese. Vzala si věci a šla se osprchovat.
Stála pod sprchou a cítila, jak na ni dopadají kapičky vody. Byla to úleva. Přesto ji myšlenky neustále běhaly k onomu polibku. Musela si přiznat, že to bylo to nejkrásnější, co kdy zažila. Jenom při vzpomínce na něj se zachvěla.
"Ale ne. Je to Black! Zradí mě a odkopne jako psa… Nejde to!" zarazila rázně své rozhodování nad tím, zda dá Siriusovi šanci nebo ne.
Po asi hodinové sprše konečně vylezla ven. Holky ještě stále nepřišly. Zalehla do postele a usnula.
"No, vážně Lily! Říkala jsem ti to, je tady!" Jess se částečně probrala a uslyšela hlas Marcy.
"Tak ji nech nebo ji vzbudíš," domlouvala ji Lily.
"Už se stalo," řekla klidně.
"Promiň, že jsme tě vzbudili."
"To nic, stejně jsem nespala," posadila se na posteli. "No tak, povídejte, přehánějte, jak bylo? A kde je vlastně Alice?"
"Ta se ještě někde potuluje s Remusem, padli si do oka. Víš o tom, že ani jeden nepsal tomu druhému dopis? Jako kdyby je někdo dal dohromady," řekla Lily a přitom se usmála na Jess. "Nevíš náhodou o tom něco?"
"Já?" dělala nechápavou. "Možná…"
"Jo tak…"
"No a co vy? Jak jste se měli?"
"Richard byl naprosto úžasnej…," řekla Marcy zasněně.
"A už spolu chodíte?" naléhala dál Jess.
Marcy se začervenala a lehce přikývla.
"To je fajn," zvolala Jess a přátelsky mrkla na svou kamarádku.
"No, a co ty Lily? Jak bylo s Jamesem?"
Lily se zarazila. "Ale jo celkem v pohodě. Není zas až tak hroznej."
"Takže jste se nehádali?"
"Jenom dvakrát za celý večer. To je rekord, ne?" řekla s úsměvem.
"To jo…" všechny se daly do smíchu.
"No, a co ty a Sirius?" vyptávala se tentokrát Lily. Jess se vytratil úsměv z tváře a posmutněla.
"Jo, dobrý," řekla poněkud sklesle.
"Jak dobrý… Kdyby si ho viděla, jak na tebe zíral. Mimochodem, zítra půjdu vyvolat ty fotky…" řekla s úsměvem Marcy. Jess však zírala někam do prázdna.
"No nic, jdu spát."
"Tak dobře," řekla Lily a nemohlo ji uniknout, že se něco její kamarádce stalo, přesto to tady nechtěla řešit. Znala Jess sice jenom pár měsíců, ale věděla, že když sama nechce, nikomu nic neřekne.
"Dobrou…."
"Dobrou…" za okamžik se už po pokoji ozývalo jen spokojené oddechování.
"No tak stávejte vy lenoši…" zvolala Jess, ale nikdo neměl náladu na vstávání, protože bylo půl sedmé ráno. Holky totiž dorazily z plesu až někdy kolem druhé, takže se všem chtělo spát.
"Jak chcete!" řekla, ale s s jejími kamarádkami to ani nepohnulo.
Oblékla se a postavila se ke dveřím vedoucím ven z pokoje. Pak tiše zamumlala: "Sonorus!" nadechla se a zakřičela: "VSTÁVAT!" účinek to mělo okamžitý. Všechny tři doslova vyletěly z postelí. Jess stihla na poslední chvíli zamumlat "Silencio," pak už doslova utíkala pryč, před rozzuřenými kamarádkami.
Vběhla do společenky. Jak stihla za běhu zjistit, probudila aspoň polovinu nebelvírské koleje. Vydala se tedy rychlejším tempem nebo spíš sprintem na snídani.
Velká síň vypadala jako obvykle, až na mohutné vánoční "stromečky", které stále zůstávaly na svém místě.
Většinou tady sedělo několik studentů z nižších ročníků, kteří včera nemohli na ples, takže jim časnější vstávání nedělalo problémy.
Jess seděla u stolu sama a popíjela čaj. V tom jako velká voda dovnitř vtrhlo několik poměrně naštvaných nebelvírských studentů, v čele s Lily, Alice, Marcy, Jamesem, Remusem a Petrem.
"A sakra…" zvolala slabě.
"Jessico Lawrencová, já tě přetrhnu!" zvolala Marcy.
Jess na nic nečekala a dala se na útěk. Ostatní to s veselým zájmem pozorovali. Dveře však byly zrovna zaplněné, takže se musela dát na útěk přes celou síň, dokola.
Proběhla kolem poloprázdného mrzimorského stolu, dav se řítil za ní z obou stran. Byla v pasti. Zbývala tedy poslední možnost.
Vyskočila na stůl a rychlým tempem se přes jídlo studentů z Mrzimoru vydala na druhý konec.
Nebelvířští ji nestačili. Na konci stolu však na ni čekali Remus, James a Petr.
Tak teprve teď byla v pasti. Ze všech stran se k ní blížili spolužáci s tím, aby ji řádně ztrestali za dnešní budíček.
V tom dostala perfektní nápad. Rozběhla se po stole přímo proti klukům. Když byla těsně u nich udělala přes ně perfektní salto, lehce dopadla na nohy a vyběhla ven ze síně. Teď byla docela ráda za ty lekce gymnastiky, na které kdysi chodila.
Za sebou nechala udivené výrazy spolužáků. Ti se otřepali a okamžitě se vydali za ní. Byla na ně moc rychlá, takže se ji podařilo aspoň na okamžik schovat před nelítostným davem.
"Tady je!" zvolal James, když ji našel v jedné z prázdných učeben. Tentokrát přiběhli jenom holky s Remusem a Petrem. Zbytek nebelvírských už to nejspíš vzdal. Jess neměla kam utéct. Holky blokovaly dveře a kluci se k ní začali nebezpečně blížit.
"No tak kluci, vždyť to byl jenom takový malý vtípek!" snažila se je přemluvit.
"Hele, nesnaž se. Za ten budíček budeš pykat!" zvolal Remus a na obličeji se mu objevil velký úsměv.
"To si říkáš bratranec a prefekt?!" snažila se dál.
"Jess, nesnaž se. Poneseš následky."
Kluci po ní skočili a už ji táhli ven.
Jess se vzpouzela, křičela a bránila se, ale nikdo ji nepřišel na pomoc. Kluci byli právě naopak ještě podporování celým davem, který to pozoroval.
Vyběhli ven ze Vstupní haly rovnou na zasněžené pozemky.
"Ne… do sněhu ne!" volala a přitom se smála.
Kluci ji hodili do sněhu a vrhli se na ni. Holky taky na nic nečekaly a přidaly se.
"Holky ne! Prosím!" snažila se mezi návaly smíchu, zaprosit o pomoc.
"Oko za oko…" začal James, "… zub za zub," dokončila Lily.
Vyhrnuli Jess tričko a nasypali na ni sníh. Spousty sněhu. Měla ho i v kalhotách. Nakonec ji v tom ještě vyváleli, takže vypadala jako nepovedený sněhulák.
"To už myslím stačí," smála se Alice, když viděla Jess.
"Jo, taky si myslím," řekl Remus a pomalu se všichni začali rozcházet. Nakonec tu s ní zůstala jenom Lily.
"Ty vypadáš…"
"Hm… díky!" řekla naoko naštvaně, ale nakonec to stejně nevydržela a začala se smát.
"Tak pojď nebo nastydneš," pomohla ji na nohy.
Potom se obě vydaly se do hradu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kristine Kristine | Web | 10. července 2006 v 15:30 | Reagovat

Krása! chudák sirius, bolo mi ho ľúto...

2 gify gify | Web | 10. července 2006 v 15:37 | Reagovat

jeeej tak tato kapitola sa mi veeeelmi pacila a ten ples nemalo to chybu fakt suuuuuuuuper : )

3 Corny Corny | 10. července 2006 v 16:57 | Reagovat

Super! Už se těším na pokračování.

4 happy happy | 10. července 2006 v 18:48 | Reagovat

děkuju všem za fajn komenty a pokráčko bude opět zítra... :o)

5 Nika (Verča) Nika (Verča) | E-mail | Web | 14. prosince 2007 v 19:03 | Reagovat

:oD... chudák.. :oD.. ona to myslela v podstatě dobře.:oD

6 ... ... | 15. června 2008 v 11:15 | Reagovat

mno chápu, že plánem asi bylo aby byla dokonalá, ale to s tim saltem se absolutně nehodilo... představa, že jen tak někdo vyskočí skoro 2 metry do vzduchu... mno... to by se hodilo spíš do nějakýho manga seriálu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama