8. Nový objev

11. července 2006 v 10:32 | happy |  Prokletí
8. kapitola. Ples skončil a všichni se rozjíždějí na Vánoce domů. Jenom Jess zůstává v Bradavicích. Koho potká? A s kým se začne hádat? ... :o)
PS: Mě osobně přijde tahle ta kapitola dost nepovedená, tak se prosím nelekejte a pls komentujte...

Procházeli zrovna chodbou směrem k Buclaté dámě.
"Jess?"
"Hm?" přitom se snažila hůlkou vysušit aspoň trochu hábit.
"Co se včera stalo mezi tebou a Siriusem?" Jess se zarazila na místě.
"Prokoukla si mě, že?" Lily přikývla.
"Udělala jsem blbost…"
"Snad ses s ním nevyspala…"
"Ne to ne… Ale políbila jsem ho a…" záměrně nechala větu nedokončenou.
"… a líbilo se ti to," dokončila za ní Lily.
"Jo, ale nevím, co si mám myslet. Sirius je někdy fakt fajn, srdce mi říká ať jdu do toho, ale rozum mi říká, že by mě stejně jenom zradil a po týdnu by mě odhodil, jako každou," řekla poněkud sklesle.
"Ach jo. Tak to nevím, jak bych ti měla poradit…" řekla a objala svou kamarádku.
"To je v pohodě," řekla a pokusila se o malý úsměv. "Teď už pojď, chci si dát…Hepčí! sprchu!!!"
"No fajn, už asi na tebe leze chřipka!"
Proběhly společenkou, kdyby chtěl ještě někdo něco Jess provést a potom si dala pořádnou koupel.
"No tak, to je fakt super," řekla chraplavým hlasem. "Nastydla jsem a to jenom díky vám," přitom ukázala na své tři kamarádky, které se zrovna balily na cestu domů.
"Dobře ti tak. Takové drastické probuzení."
"Hele Jess, nebudeš se tu sama nudit?" vyptávala se už aspoň po sté Lily.
Jess protočila oči v sloup. "Ne, to je v pohodě."
"Mimochodem," nadhodila Alice nové téma. "Black si našel novou oběť," Jess ji zaraženě poslouchala. "Veronica Harperová, Mrzimor."
"Počkej, to myslíš tu blondýnku, která na každého rozhazuje milé úsměvy, ale přitom neumí nic jiného než pomlouvat? Ta z pátého ročníku?" zeptala se Marcy.
"Jo…" přikývla Alice.
Jess naštvaně vyběhla z ložnice.
"No tak, co blbneš, nic si s ním nechtěla mít, o co ti jde." uklidňovala se během cesty. Přála si, aby to co Alice řekla, nebyla pravda, ale vše se ji potvrdilo, když viděla, jak se Sirius s onou holkou loučí ve Vstupní síni, docela ne zrovna přátelským polibkem.
"Štve tě to, co?" uslyšela za sebou hlas Lily.
"Co… ne vůbec, proč by mělo?" řekla naprosto klidně.
"Jak myslíš. Měj se tady fajn. A ne, že provedeš nějakou blbost."
"Cože? Vždyť mě znáš," řekla ji s úsměvem.
"No právě."
Nakonec se rozloučila i s Alice a Marcy.
"Hele, Jess opravdu nechceš jet k nám? Máma tě ráda uvidí," přemlouval ji ještě Remus.
"Ne, už jsem řekla. Stejně jsem nemocná, takže celé prázdniny proležím v posteli."
"No, jak chceš. Už budu muset. Měj se fajn," dal ji pusu na tvář.
Remus chtěl už odejít, ale Jess ho ještě zastavila. "Mimochodem, co ty a Alice?"
Usmál se na ni. "Takže spolu chodíte?" Přikývnul. "No konečně," dodala a pak už jenom viděla, jak Remus mizí v záplavě dalších studentů.
Courala se do věže. Z jejich ročníku tady letos na Vánoce zůstávala jenom ona. Už si na to tak nějak zvykla být o Vánocích sama. Máma jako vždy měla důležité obchodní jednání, takže nemohla přijet. Mohla jet sice k Remusovi nebo k Lily, ale přála si být zase těch několik dní sama. Aspoň si mohla zase v klidu nad vším popřemýšlet a navíc se musela uzdravit z té chřipky, kterou ji způsobili.
Procházela chodbou, když v tom někdo do ni napálil, takže se oba svalili na zem.
"Do háje…"
"Promiň, moc se omlouvám," řekl opatrně onen dotyčný.
"Dobrý, jen se příště koukej na cestu," teprve teď se na něj podívala a musela uznat, že vypadá docela dobře. Byl poměrně vysoký, měl delší špinavě blond vlasy a nádherné modré oči.
"Jo dobře, budu. A ještě jednou se ti omlouvám," řekl a podal Jess ruku, aby se mohla postavit na nohy.
"Díky," řekla a usmála se na něj. Podíval se na ni a docela zrudnul. Celou dobu na ni zíral. Pak se jako kdyby probral z transu.
"Sakra, promiň ale musím běžet. Doufám, že se ještě uvidíme," zavolal na ni a zmizel za rohem.
Jess zůstala zaraženě stát na místě, potom nad tím jenom mávla rukou a vydala se do věže.
Když se ráno probudila, dárky už měla u své postele. Na nic nečekala a okamžitě se k nim vrhla.
Od Lily dostala šál, čepici a rukavice v nebelvírských barvách. Od Marcy a Alice dostala kupu sladkostí z Medového ráje se vzkazem: "Ať nám nezhubneš!", kluci si z ní vystřelili a darovali ji knihu: Kočky - naši nejoblíbenější mazlíčci aneb umíte s ní zacházet? Vevnitř bylo napsáno: Pro naši číču… Pobertové a samozřejmě podpisy všech čtyř kluků.
Od Remuse dostala ještě dárek zvlášť. Daroval ji mudlovskou knihu: Fotbal - od počátku do dnes, Jess výskla radostí. Tuhle knihu chtěla už o prázdninách a jak vidno Remus na ni nezapomněl.
Nakonec tady byly ještě poslední dva balíčky. Od mamky a Lupinových.
Teta Melody a strejda Jeffrey ji koupili nový hábit.
Mamča ji koupila nové oblečení, samozřejmě takové, které vůbec nenosila. Rifle zvonového střihu "No tak ty bych mohla rozstříhat," začala přemýšlet a pak ji koupila ještě poměrně hrubou červenou mikinu s kapucí, která vypadala, ale docela dobře.
Naspod krabice byl přiložený dopis.
Milá Jess,
je mi líto, že spolu nemůže opět trávit Vánoce. Ale slibuji ti, že si tě na Velikonoce vezmu domů a uděláme si dámskou jízdu!
Doufám, že neděláš ve škole neplechu a dáváš pozor.
Měj se hezky.
Líbá máma.
"No jasně, to říkáš každé Velikonoce!" postěžovala si a zahodila dopis na dno krabice.
Vzala nůžky a rozstříhala své nové rifle.
"Aspoň, že se nenudím."
Zbytek dne proležela v posteli a snažila se aspoň trošku vyléčit. Mezitím si četla knížky, které dostala. Na obědě nebyla, takže se už těšila na večeři.
Moc lidí ve škole nezůstalo, takže se jedlo u jednoho stolu i spolu s profesory.
"Ahoj, můžu si přisednout?" zeptal se kdosi.
Jess zvedla hlavu od svého jídla. "Jasně!" Byl to kluk ze včerejška, který ji srazil na chodbě.
"Čekal jsem tě na obědě, jak to že jsi nepřišla?"
"Jsem trochu nemocná, takže jsem se to snažila vyležet. A co ty, už neběháš po chodbách a nenarážíš do nemocných studentek?"
Zasmál se. "Už ne. Mimochodem, ani jsem se v tom spěchu nepředstavil: Alex Trevis, Mrzimor."
"Těší mě. Jess Lawrencová, Nebelvír. Už vím odkud tě znám! Ty si chytač Mrzimoru, že?"
Alex přikývnul. Bavili se spolu celý večer. A Jess musela uznat, že se jí docela líbil.
Na druhý den už na ni čekal na snídani a tak strávili spolu celý den a potom i zbytek prázdnin.
Během prázdnin spolu začali i chodit. Jess byla zase po dlouhé době šťastná.
"Teda těm to dneska, ale trvá. To je zima," stěžovala si, když čekali na své kamarády.
"Jestli chceš, tak tě zahřeju," řekl a jemně ji zezadu objal.
"Hned je to lepší," přitulila se k němu.
"Už jsou tady," řekla, když uviděla přijíždět kočáry.
"Tak jo. Půjdu za kámošema, ale večer se uvidíme, že jo?" zaškemral sladce.
"Jasně, že jo," odvětila a políbila ho. Po chvilce Alex odběhl a vydal se hledat své kamarády.
"Jess!" vykřikl kdosi a v tu chvíli zalila záplava rudých vlasů.
"Lily, jak ses měla?"
"Dobře. Ale ty vyprávěj. Kdo byl ten krasavec."
To už se k nim připojili i Marcy s Alice.
"Alex Trevis."
"Chytač z Mrzimoru, ten ze sedmáku?" vyzvídala Marcy.
"Jo," odvětila suše.
"Tak to máš štěstí, vždyť po něm letí půlka školy."
Jess nad tím jen pokývala hlavou a společně se vydaly do pokoje.
Celé odpoledne jí potom holky vykládaly zážitky z Vánoc. Kolem páté je Jess opustila a šla za Alexem.
"Ahoj," řekl a políbil ji.
"Ahoj. Tak jak bylo?"
"Ale jo v pohodě, jenom kdyby pořád kluci do mě nehustili ty svoje nesmysly. Klidně jsem ten čas mohl zabít lepším způsobem."
"A jakým?" zeptala se ho se šibalským úsměvem. Místo odpovědi si ji přitáhl k sobě a políbil ji.
Ruku v ruce se spolu vydali na večeři. Ve dveřích se museli rozloučit, protože se kolejní stoly vrátily na své původní místo. Dlouze se políbili a potom si každý sednul na své místo.
Jess se vydala k holkám, které seděli vedle Pobertů. Nejspíš kvůli Alice, která chodila s Remusem a právě si cosi zamilovaného šeptali do ucha.
"Čaute lidi!" pozdravila všechny a sedla si vedle Lily.
"Jess, copak to byla za kluka?" vyzvídal okamžitě Remus.
"Alex Trevis," řekla klidně a přitom si nabírala na talíř brambory.
"Ten chytač?" zeptal se James. Jess přikývla.
"Vždyť je to strašnej sukničkář," ozval se dotčeně Sirius. Jess vyprskla brambory z pusy.
"Cože?"
"No, slyšela si dobře. Je to sukničkář."
"I kdyby, co je ti potom?"
"Vždyť tě jenom využívá, pak tě odkopne a dělá jako by se nic nestalo," řekl klidně.
"Siriusi, to jsou tvoje taktiky, myslíš si, že je musí praktikovat hned každý kluk na škole? A i kdyby mě potom odkopl, co je ti potom?" řekla nabroušeně.
Sirius se nadechl, že ji něco řekne, ale naprázdno polkl a mlčel. Pak se dál věnoval svému jídlu a s nikým se nebavil. Nálada Jess okamžitě klesla na bod mrazu.
"Holky! Pojďte se podívat!" křičela Marcy na své kamarádky, když zrovna vstoupily do společenské místnosti.
"Co se děje?" vykřikli obě svorně.
"Dívejte!" křikla a ukázala na nástěnku, kde stála velká skupina lidí.
Holky se prodraly úplně dopředu, a hned proti nim se objevil obrovský plakát Siriuse Blacka. Nebyl to, ale žádný veselý obličej na který byli všichni zvyklí, nýbrž výraz naprostého překvapení. Museli uznat, že tohle se opravdu povedlo. Ty vykulené oči, sliny mu stékali po tváři a on se je ani nesnažil utírat. Vypadal jako někdo, kdo neví, kdy má dost.
Opravdu pohled k popukání. K tomu ještě nápis: Blackovy choutky aneb takhle se zírá na holky, pánové! a opravdu většina nebelvírských v křečích smíchu.
"Dámy a pánové, aspoň vidíte, jak Sirius Black nabaluje holky!" zvolala Marcy.
Jess se musela smát taky. Zrovna přišla čtveřice, na nic nečekali a taky se vydali k tomu rozruchu u nástěnky.
"Hele, co se to tady děje?" vyptával se James a snažil se procpat dopředu. Když uviděl výraz kamaráda, tak se začal smát taky, ale jen tak napůl. Výbuch se dostavil ve chvíli, kdy se podíval na Siriuse. Pohledy všech se vlastně stočily na něj.
"Tak co je?" nechápal a taky se snažil prodrat k nástěnce. Nejdřív se taky začal smát, ale potom jako kdyby mu docvaklo, že na té nástěnce je vlastně on sám.
Přiblížil se blíž k fotce, jako kdyby nevěřil, že je to opravdu on. Věděl moc dobře, kdo tohle udělal. Vzal fotku a zamířil si to rovnou k Jess. Ta se ještě stále uculovala. Ve tváři měl takový zvláštní výraz. Nebyl ani naštvaný, ani to nebral s úsměvem. Jess zatrnulo. Věděla moc dobře, že něco chystá.
Došel přímo k ní. "Ale Jess, to si tam nemohla dát tu hezčí fotku? Třeba tenkrát když jsme byli spolu na horách? Tenkrát v tom pokoji, když jsme tam byli sami dva a …." Jess věděla, moc dobře kam tím míří. A nechtěla se vzdát bez boje.
"Jo. Ale tenkrát byla taková zima a on tak maličkej," řekla a přitom prsty ukázala onen malý rozměr. Sirius zrudnul. Nevěděla jestli vztekem nebo studem. Děvčata se začala smát. Tohle bylo podruhé, co ho takhle zesměšnila přede všemi. Opět na ni zíral, bez toho anizž by vydal jedinou hlásku.
Otočila se na podpatku a zmizela do své ložnice.
"Hele, Tichošlápku, to necháš jen tak?" vyptával se James, když jako poslední zůstali ve společence.
"Jess? Ne…" řekl a šibalsky se usmál.
"No a co chceš dělat?"
"Budu ji pronásledovat na každém kroku. Bude mě mít za zadkem připnutého jako nějakou nepříjemnou osinu v zadku. Věř mi. Za dva dny mě bude chtít zabít."
"To není ale nic nového," opáčil jeho kamarád.
Sirius se zašklebil a s tajemným úsměvem zmizel ve své ložnici. James si jenom povzdychl a vydal se za ním.
Komunikace mezi Jess a Siriusem se velmi omezovala jen na ty nejnutnější případy, kdy to bylo absolutně nezbytné. Holky se teď dokonce začaly bavit s Poberty a věčné hádky mezi Jamesem a Lily byly skoro pryč. Ale co se objevilo nově, byly hádky Jess se Siriusem. Hádali se spolu už kvůli každé maličkosti, kdy to jenom šlo. Jess ho měla plné zuby. Jak slíbil, tak splnil. Sledoval ji na každém kroku.
"O CO TI JDE? UŽ TĚ MÁM DOST!" křičela Jess přes celou místnost na Siriuse, který měl opět na jejího přítele nemístné žerty.
Jess se držela zuby nehty, aby zase nevybuchla, tak jako posledně.
"Když ty si nevidíš ani na špičku nosu, co! Podívej se na něj, vždyť tě jen využívá!"
"NO A CO! JE TO MŮJ ŽIVOT!" vrhla na něj naštvaný pohled a vyběhla do svého pokoje, kde byla samotná Lily.
"Zase jste se pohádali, co?" řekla už ve dveřích, když spatřila rozzuřenou Jess.
"Jo," odsekla nevrle. "On mě tak štve. Proč se tak změnil? Ze začátku jsme spolu vycházeli v pohodě, ale od té doby co mě políbil, se ke mně chová, jako kdybych byla jeho majetek a všude mě hlídá," na okamžik se odmlčela.
"Představ si to. Včera jsem byla s Alexem v Astronomické věži a hádej, kdo se tam objevil SIRIUS! Mám ho pořád za zadkem," naříkala naštvaně. "Proč se tak chová?"
"Protože…" Lily se odmlčela.
"Protože proč?" vyzvídala Jess.
"Protože tě třeba má rád…"
Jess se na ni zadívala jako na blázna. "To myslíš vážně? Pochybuju, že někdo jako Sirius Black umí mít rád," odsekla naštvaně, vzala si své věci a šla do sprchy. To bylo znamení, že debata je ukončena.
"Je to možné? Je možné že se do mě zamiloval?" zatřepala hlavou. "Blbost, on to neumí. Každou holku jenom využívá." Takové myšlenky se ji poslední dobou hlavou honily pořád.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 tara tara | 11. července 2006 v 12:01 | Reagovat

hmm, rychlo pokracovanie:)))"Jo. Ale tenkrát byla taková zima a on tak maličkej,"najlepsia pasaz:))) mysli ze siriusa uz davno nikto tak neodfajcil:)))

2 Kristine Kristine | Web | 11. července 2006 v 14:22 | Reagovat

musím súhlasiť s tarou, je to podarené=)

3 gify gify | Web | 12. července 2006 v 7:55 | Reagovat

tak a predsa sa mi sem este pred odchodom podarilo dostat a dobre som urobila toto bolo naozaj, ale naozaj SUUUUPER

4 annika_ annika_ | 22. července 2006 v 21:35 | Reagovat

chudák sirius.......:))))

5 Neli Neli | Web | 14. září 2006 v 16:48 | Reagovat

PARÁDA!! sem se smíchem málem válela po  zemi! to s tou fotkou siriho! boží!:D

6 Nika (Verča) Nika (Verča) | E-mail | Web | 14. prosince 2007 v 19:16 | Reagovat

wow.. :oD.. já bych ho umlátila.. :oD. to musí bejt horooozný mít zrovna jeho non stop za prdelí. :oD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama