12. kapitola - Blýskání na lepší časy?

30. ledna 2007 v 21:07 | happy |  Taková normální holka

Zdravíčko lidičky!
Ano, vidíte opravdu moc dobře. KONEČNĚ! Po dlouhé době se tady objevuje další kapitola. Po nekonečných dvou měsících...
A myslím, že to čekání stálo za to, protože je tahle kapitola docela dlouhá. Tedy na mé poměry... Sice se v ní nic závažného neděje, ale je důležitá pro další děj.
Název Blýskání na lepší časy? je opravdu na místě, protože v příštích kapitolách se dozvíte, že to blýskání bylo opravdu hodně předčasné...
Co víc dodat? Hezké počtení a budu ráda za každý komentář.

"Impedimenta."
"Protego! Expelliarmus!" hůlka mu vyletěla z ruky a dopadla přímo k nohám hnědovlásky. Ta se právě zubila od ucha k uchu. Konečně se jí podařil ten dlouho očekávaný okamžik
"Povedlo se! Konečně jsem tě dostala!" řekla s vítězoslavným úsměvem.
Černovlasý chlapec se jenom usmál.
"Nechal jsem tě vyhrát schválně… Nerad ubližuju holkám," šibalsky mu zajiskřilo v očích a přistoupil blíž.
"To určitě…" spiklenecky na něj mrkla. "Prostě neuneseš přes srdce to, že jsem tě konečně porazila."
Udělala krok dozadu. Sirius se k ní blíž s nebezpečným leskem v očích. Už byl docela blízko a pořád se tak nebezpečně až vyzývavě usmíval.
"Tak, když jsem tě nenechal vyhrát, co takhle odměna pro poraženého, hm?" usmál se a udělal opět krok dopředu.
"To určitě," zašklebila se na něj. Denise na nic nečekala a rozběhla se ke dveřím, vedoucím pryč z učebny. Už byla těsně u dveří, když uslyšela tiché cvak!
Otočila se. Sirius stál s hůlkou v ruce a vítězně se šklebil. Zase ten jeho podivný lesk v očích. Jednou ji to děsilo, podruhé se jí chtělo smát. Sirius byl prostě nepředvídatelný člověk, ale to se jí na něm právě líbilo. Ta vzpurnost a vzdorovitost. Přesně ty vlastnosti, které ona nikdy neměla a asi ani mít nebude.
"Jen tak mi neutečeš," přerušil tok jejích myšlenek. Denise si ani neuvědomila, že je doslova přilepená na dveřích a že je Sirius skoro u ní. Věděla, že neuteče, o to se ani nepokoušela, jenom ho škádlila, protože věděla, že ho právě tohle provokuje.
"Budeš pykat…" usmál se.
"Já nemůžu za to, že tvoje ego neunese porážku…" ušklíbla se, moc dobře si všimla Siriusova překvapeného pohledu.
"Ty budeš provokovat, jo?" zase byl o kousek blíž.
"Já? To bych si nedovolila," zašveholila milým hláskem plným ironie.
"To mám za trest," svěsil ramena. Přitom se ale pořád usmíval.
"Nejspíš jo…" uculila se.
"Hm, tak to abych tě potrestal…" už byl blízko u ní. Necelých deset centimetrů je oddělovalo od sebe. Cítila jeho štiplavou, kořeněnou vůni, tak jako on tu její jemnou fialkovou.
Sirius se k ní lehce naklonil a začal její krk pokrývat motýlími polibky. Potom se pomalu přesunoval výš a výš až se nakonec konečně políbili… Nejdřív pomalu a něžně, teprve pak oba do polibku vložili plno horlivosti a vášně.
"Opravdu to tak chceš?"
"Asi ne, ale bude to tak lepší. Nesnášíme se a najednou tam přijdeme, budeme se držet za ruce… Nepřijde ti to zvláštní?"
"Ne," odpověděl smutně a zadíval se do těch nádherných smaragdů.
"Hm a co Sabrina? To se s ní ani nerozejdeš? Jen tak tam se mnou přijdeš, jo? Co si asi pomyslí?"
"Jaká Sabrina?" dělal nechápavého.
"Jamesi!" okřikla ho mírným hlasem.
"No jo… tak já ji to řeknu, ale pak tě oficiálně představím jako svoji přítelkyni, ano?" usmál se na ni.
"Budu ráda."
"Já víc."
"Ne já."
"Ne… Já!"
"Nehádej se se mnou!"
"Já se s tebou nehádám!"
"Ale hádáš!"
"Nee…"
"Pottere!"
"Evansová?"
"Co kdybys mi radši dal pusu!" usmála se na něj. James na nic nečekal, popadl ji do náruče a začal ji dychtivě líbat.
Síň byla jako obvykle přeplněná k prasknutí. Byla doba večeře a kolejní stoly byly v tuto dobu skoro plně obsazeny. Nejinak tomu bylo i u stolu nebelvírských.
Do síně vstoupili Denise se Siriusem. Naprosto ignorovali závistivé pohledy přítomných fanynek patřících do klubu Siriuse Blacka. Přesto se u vchodu rozloučili polibkem. Sirius se vydal ke zbytku Pobertů a Denise se vydala k Lily, sedící kousek od nich.
"Ahoj…"
Místo pozdravu se však ozval jen jakýsi prapodivný zvuk. Měl to snad být pozdrav? Mávla nad tím rukou a posadila se k ní.
Pak si na talíř nandala kopu brambor a kuřecí stehýnko. Už měla pořádný hlad.
"Tak, povídej, jak to včera dopadlo? Sirius tě včera potkal, když byl s Jamesem. Prý jsi s ním chtěla mluvit."
Lily však stále nepřítomně civěla někam do neznáma.
"Lily! Hej, Lily, slyšíš?" Nic, žádná odezva. Tak se to musí zkusit jinak: "EVANSOVÁ!" zakřičela, a se několik lidí ohlédlo k jejich místu.
"Co… co je?" otočila se k ní konečně rusovláska.
"Vnímáš?"
"Ale jo, vnímám. Ehm… Co jsi vlastně říkala?"
Denise protočila oči v sloup. "Zatím nic moc. To víš, já si tady povídám jenom do vzduchu."
"Hm…" odvětila Lily s plnou pusou.
"Sirius mi říkal, že jsi mluvila s Jamesem. Tak co, jak to dopadlo?" snažila se z ní něco vypáčit. Byla zvědavá, jak to skončilo. Už by si to konečně mohli vyříkat. Aspoň by byl konec těm nesmyslným hádkám, které pořád vedli.
Lily se marně snažila nacpat do úst brambory, ale šlo to těžko, protože pořád mířila svým pohledem od talíře směrem ke druhém konci stolu. Respektive k jednomu chlapci s rozčepýřenými vlasy, který se vesele bavil se svými kamarády.
Denise pozorně sledovala směr jejího pohledu. Chvilku ji trvalo než ji to došlo, ale potom, co James oslnil Lily zářivým úsměvem, ji to všechno bylo hned jasné.
"Ááá… Takže jste to dali dohromady?!" začala se smát jako smyslů zbavená.
"Co? Čemu se směješ…" ozvala se Lily, kterou Denisin smích vytrhl z jistých nemravných představ o onom chlapci a sobě samé.
Denise se jí snažila odpovědět, ale marně. Pohled na její kamarádku ji donutil, aby se začala zase smát.
Lily se na ni tázavě podívala. "Seš v pohodě?"
"Co? To jako já? Podívej se na sebe…" promluvila už poněkud klidněji.
"Jsem někde špinavá?" opravdu se podívala na sebe.
"Lily… bože. Ty si myslíš, že nevidím, jaké pohledy na sebe s Jamesem házíte? Takže jak, dali jste to dohromady?"
Denise ani odpověď nepotřebovala, stačilo ji, jak se Lily začervenala a sklopila svůj pohled, který říkal vše.
"Gratuluju!" na nic nečekala a vrhla se na svou kamarádku. Konečně! Tak moc jim to přála. Konečně se všechno podařilo! Všichni už budou šťastní. Žádné hloupé hádky, žádné pokřikování… Kdyby ale tušila, jak se v tuto šťastnou chvíli mýlí. Ten závistivý pohled černých očí nikdy nedovolí, aby byli šťastní. Nikdy… i kdyby proto měl udělat cokoliv.
Denise se neustále převalovala v posteli. Nemohla spát. Nevěděla, jestli je to tím štěstím a tou neskonalou radostí, co cítila. James to dal konečně dohromady s Lily a ona má Siriuse. Ale proč ji tedy neustále kouše ten červíček? Co ji neustále vadí? Má strach?
Sama to nevěděla, přála si být šťastná. Tak proč ji to tak vadí? Co to vlastně je? Přišlo ji to až příliš lehké… Štěstí něco stojí a ona neplatila nic. Třeba je to tím, co si musela vytrpět předtím, kdo ví.
Převalila se na druhý bok, aby viděla na hodiny. Ukazovaly dvě hodiny ráno.
Na tuhle nespavost pomůže jenom jedna věc. Vylezla z postele a zamířila si to ven. Ani si nevšimla, že postel Lily je prázdná…
Rozespale zamířila do společenky, rozhodnutá si pak zajít do kuchyně pro mléko. To jediné ji totiž dokázalo vždycky uspat. Žádné pohádky na dobrou noc… Mléko jediná zaručená věc na spánek. Kolikrát si to v noci zamířila do kuchyně. Měla to štěstí, že ji ještě nikdy Filch nenačapal. Ale co by taky chtěl dělat ve dvě ráno na chodbě, že?
Stoupla na poslední schod, když v tom se zarazila. Slyšela jakési podivné zvuky. Nejdřív tiché povídání, potom jakési chichotání a pak… mlaskání? Okamžitě jí došlo, co to může být za zvuk. To se zase nějaká dvojice zapomněla ve společence. Kolikrát tady někoho načapala jednou dokonce i Siriuse… Bylo to před rokem. To chodil s jednou paťačkou - nesnesitelná a uječená blondýna s dosti vyvinutým poprsím - prostě lákadlo pro každého chlapa. A teď? Vylezlo ji tak ošklivé akné, že i Petr by s ní asi nešel na rande.
Co nejtišeji se vydala přes společenku ke vchodu. Proč jen musí být východ až na druhé straně? Naštěstí dvojice ležela na pohovce zády k ní, takže si ničeho nevšimli. Tedy skoro ničeho… To by totiž nebyla Denise, kdy při cestě nekopla do židle, která ji stála v cestě.
"Do pr…"
"Tak křehká slova, pro tak jemnou dívku…"
"Jamesi? Si to ty?" Začala mžourat směrem ke krbu, kde už dohořívaly poslední zbytky uhlíků. Nakonec přeci jen zaregistrovala jakou si černou střapatou hlavu. Kdo jiný by to asi mohl být?
Denise se mírně usmála, ale pak se zase zamračila? Slyšela mlaskavé zvuky…
"S kým tam seš?" vyslovila svou myšlenku nahlas. "Jdu to okamžitě říct Lily!" zvolala a chystala se vyjít do ložnice.
"Počkej! Já jsem tady!" to už zpoza pohovky vykukovala další hlava. Ta byla taky hodně rozcuchaná, ne-li víc než James.
"Lily?"
"No?"
"Co tam děláte?"
Místo odpovědi se ozval tichý chechot. Denise to okamžitě došlo a zrudla snad až po uši.
"Ehm… Něco tady vysvětluji Jamesovi. Nechápe ten úkol do lektvarů…"
"No, dovol. Ona kecá. Já ji tady vysvětluju ty štítová kouzla z obrany. Vůbec tomu nerozumí…"
"Cože? Pottere! Já nic vysvětlovat nepotřebuju!" žduchla do něj.
James se na nic mile usmál. "Já vím, ty seš dokonalá…"
Lily tázavě pozvedla obočí? "To mám brát jako urážku nebo jako kompliment?"
"Co takhle jako obojí?!" řekl. Pak už se zase začal hladově vpíjet do jejích rtů. Ani jeden si nevšiml, že je Denise už dávno pryč.
***
Lily hodně dost dlouho otálela s tím, aby se spolu s Jamesem ukázala na veřejnosti. Byla z toho dost nervózní, ale James ji dokázal podržel. Během několika dnů se rozešel se Sabrinou a dva dny na to už konečně dokázal Lily přemluvit, ať s ním jde ven. Však taky na ně půlka školy hleděla jako na zjevení boží. Ono to totiž původně vypadalo jinak:
"Když já nevím…"
"Bože, Lily, a proč nechceš, aby to nikdo nevěděl?" vyptávala se Denise. Obě dívky se procházely po pozemcích a pozorovaly padající listí. Sice byl teprve začátek listopadu, ale venku bylo ještě poměrně teplo. Jen studený vítr byl protivný a vlezlý.
"Když…"
"A neříkej mi, že nevíš," zarazila ji Denise.
"Ale já vím."
"Máš ho ráda?" vypálila na ni zostra.
"Mám!" prohlásila zrzka pevným hlasem.
"No, vidíš. Tak v čem je problém?"
"Mám strach," špitla téměř neznatelně.
"Strach a z čeho prosimtě?"
"Nevím. Je to spíš takový pocit. Mám strach, že tohle je všechno jen krásný sen ze kterého se jednou probudím. Ještě horší ale je, že mám strach z toho, že si ze mě James jenom dělá srandu. Že to nemyslí vážně, že je to nějaký špatný vtip," hlesla.
Denise se nadechla k odpovědi. Co jí má na tohle říct? Ráda by ji řekla, že to není pravda, že ji miluje, ale proč to nedokáže? Ona sama si totiž nebyla jistá sama sebou a Siriusem. Měla totiž přesně stejné obavy jako Lily. Do háje! Už toho má dost! Něco ji pořád vrtá hlavou! Ale co? Co ji tak vadí?
"Je všechno v pořádku?"
"Cože?" Denise se rázem probrala z transu.
"Vypadala si nějak zamyšleně, fakt je všechno v pohodě? Nebo je něco se Siriusem?"
"Ale ne… Se Siriusem je naprosto všechno v pohodě." Přitom ze sebe vyloudila malý úsměv. Přesto se Lily na jejím chování něco nezdálo. Dál se však nestihla vyptávat, protože si to k nim zamířili Pobertové.
"Nazdar, krásky," oslnivě se usmál Sirius. Vlepil Denise jemný polibek do vlasů a přitáhnul si jí blíž k sobě.
"Ahoj, Lily…" usmál se po vzoru Siriuse i James. Okamžitě se k ní nalepil, aby ji taky mohl políbit, ale Lily se rozpačitě roztáhla.
"Tady ne, Jamesi. Jsou tu lidi."
"No a? Co je mi po lidech? Jen ať ví, že chodím s tou nejkrásnější, nejchytřejší holkou na světě…"
"Co - cože si to řekl?"
"Že… A víš co? Nebudu to opakovat třikrát. Pojď." Na nic nečekal a začal ji táhnout směrem k bráně, kde teď byla velká kumulace studentů, kteří chodili ven nebo dovnitř.
"Co děláš?" Lily se marně bránila.
"Sonorus!" křiknul kouzlo, aby ho bylo dobře slyšet. Pro jistotu se postavil ještě na blízký balvan, aby ho přeci jen bylo dobře vidět. Lily už moc dobře věděla kam tím míří, snažila se dostat pryč, ale James si ji podržel.
"Lidi! Prosím! Můžete mi věnovat trochu pozornosti?" ozvalo se hromovým hlasem přes celé pozemky. Někteří studenti se zaraženě zastavili na svých místech, jiní se začali tlačit dopředu, aby slyšeli co nejvíce.
"Tak… když jsme se tady tak hezky sešli, rád bych vám oznámil jednu důležitou věc. A to že jsem již od této doby zadaný!" křiknul a v davu bylo slyšet nesouhlasné mručení některých děvčat.
"A aby bylo jasno. Zde přítomná Lily Evansová," dav prošlo další mručení " je teď MOJE dívka, takže s ohledem na případný zájem mužského osazenstva školy, bych upozornil, aby jste se k ní moc nepřibližovali!" zaburácel, až několik druháků vpředu leknutím nadskočilo.
"A komu se to nelíbí, ten ať mi pr…"
"Pane Pottere!" ozvala se McGonagallová, která tomu všemu přihlížela.
"…proutek políbí, paní profesorko!" dodal honem. Dav se začal potichu smát, jen Lily nevěřícně zírala někam do prázdna. Jako kdyby nemohla uvěřit tomu, co teď slyšela.
"Lily, v pohodě?" ozvala se Denise vedle ní.
"Udělal to, co si myslím, že udělal?" řekla poněkud přiškrceným hlasem.
"Jestli myslíš to, že tě představil jako svou oficiální přítelkyni, tak ano."
"Aha…"
No a škola měla nové téma k diskuzím: pár Black - Portmanová je omrzel, kdežto Potter - Evansová, to bylo něco nového. Dokonce se začali uzavírat sázky, jak dlouho jim to vydrží. Někdo typoval den, někdo týden, pár odvážlivců dokonce několik měsíců. Ale našel se i jeden, který si vsadil na to, že spolu vydrží až do konce života a kdo jiný to mohl být než James Potter?
***
Uběhlo několik málo týdnů od doby veřejného vystoupení Jamese. Někteří jedinci na ně pohlíželi se zlostí, protože prohráli své pečlivě našetřené peníze, jiní zase žárlili, protože šlo poznat, že jsou oba opravdu šťastní.
Tak jako byla šťastná Denise se Siriusem. Oba dva už taky měli naštěstí pokoj od toho neustálého okukování a pomlouvání hlavně ze strany zmijozelských. Divili se, že jim dokonce i Bellatrix dala pokoj - zrovna ta, která jim tak jejich vztah nepřála bez všech nejvíc.
Denise se procházela po zasněžených pozemcích. Byl konec listopadu a v noci zrovna napadla malá dávka sněhu. Milovala sníh, dokázala se na zasněžených pozemcích procházet celé hodiny. Sice byla zima, ale ještě ne pořád tak velká, aby místo procházky na čerstvé vzduchu musela trčet v hradu u krbu.
"Ale, ale…" ozvalo se za ní. Automaticky se otočila se vztyčenou hlavou. Věděla, kdo to je.
"Co chceš?" vypálila zostra.
"Tak malá a tak drzá…" odpověděla jízlivě Bellatrix.
"Nejsi o moc starší než já," řekla hrdě. Prošla kolem ní rozhodnutá odejít. Bella ji však chytla za paži a otočila k sobě.
"Dávej si pozor… Aby si nelitovala," šeptla ji do ucha.
Denise zpozorněla a zpříma se ji podívala do očí. "Já se tě nebojím," s těmito slovy se ji vyškubla a zamířila si to k hradu. Bella i se svými kamarádkami zůstali stát na místě.
"Necháš to jen tak?" ozvala se Nora, dívka s blond kučeravými vlasy, která se považovala za nejlepší kamarádku Belly.
Ta se samolibě ušklíbla.
"Takže ne…" odpověděla si sama pro sebe.
Dorazila do síně. Automaticky si sedla na místo, natáhla se pro talíř, který po okraj naplnila teplou polévkou. Pořád musela uvažovat nad slovy Belly. Možná že to byla jenom slova vhozená do větru, ale co když ne? Co když je v tom něco jiného?
"Ahoj, Denise."
Rázem se její myšlenky vytratily pryč.
"Jé, ahoj, Markusi," odpověděla svému kamarádovi, který si začal nabírat na talíř spousty jídla.
"Jak se máš?"
"E o…" odpověděl s plnou pusou jídla. "Vidíš, chtěl jsem ti něco říct…" rychle dožvýkal poslední sousto, ale než se dostal ke slovu, byl znovu přerušen a to nikým jiným než Poberty. Ti se s hlasitým dopadem svalili celí vysmátí na lavici vedle něj. Sirius obdařil Denise polibkem a pak se jako ostatní, pustili do jídla.
"Co si mi to chtěl?" zeptala se Denise, když už konečně odtrhla zrak od doslova se přecpávající čtyřky, ze které však, jako obvykle, nejvíc vyčuhoval Petr.
"Pamatuješ, jak Brumbál říkal na začátku roku o té volbě krále a královny plesu, co bude během vánočního večírku?"
"No?"
"Přihlásil jsem tě tam!"
"COŽE!!!" ozvalo se dvojhlasně od Denise i Siriuse. V tu chvilku se James začal dávit kouskem brambory.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 C.ind.ere.lla C.ind.ere.lla | 30. ledna 2007 v 21:40 | Reagovat

Konečně jsme se dočkali další kapitolky. Stálo za to si počkat, je to super!!!

2 C.ind.ere.lla C.ind.ere.lla | 30. ledna 2007 v 21:41 | Reagovat

jooooooo, mám první koment

3 jules jules | Web | 30. ledna 2007 v 21:59 | Reagovat

grrrrr, baba stves ma!!! a uz som ti to povedala...hned po precitani tohotu!!! ty...hnusoba!!! tak to skoncit ma neser....grrrrrrrrrrrrr a dalsiu kapitolu si precitame o 100 rokov vsak...grrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr

4 Blackes Blackes | E-mail | Web | 31. ledna 2007 v 6:57 | Reagovat

Ani nevíš, jakou radost si mi udělala....a po tak dlouhé době, to je dvojnásobná radost...doufám, že sis svoje problémy už vyřešila a teď bueš pro nás psát další nádherné kapitolky

5 iriska iriska | 31. ledna 2007 v 12:57 | Reagovat

krása nemám slov :o))

6 *Else* *Else* | Web | 31. ledna 2007 v 15:33 | Reagovat

Konečně......ale hezký*:-))))

7 Kantouni Kantouni | 31. ledna 2007 v 16:44 | Reagovat

áá na tohle jsem se těšila :) moc krásný :) už aby byl další :)

8 FeFka FeFka | Web | 31. ledna 2007 v 16:54 | Reagovat

no to ale trvalo:))

ale je to superrrr

9 Leni... Leni... | 31. ledna 2007 v 17:07 | Reagovat

no tak ted jen pridej dalsi a dalsi kapitolky a budem spokojeny..:D...ale je to good ;)

10 Gify Gify | Web | 31. ledna 2007 v 17:32 | Reagovat

...aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa... myslím že výstižné ne? ale s ďalšou by si si kusa mohla pohnuť ne???

11 Kristine-šiša Kristine-šiša | Web | 31. ledna 2007 v 19:39 | Reagovat

Trvalo to dlho, ale páááčilo sa mi to! James je taký chutný, nemôžem z neho! :))) Jááj, aj ja chcem takého!!! Lily má šťastie, no...Sľúb mi, že napíšeš novú kapitolku rýchlo! pleasssssssweeeeeeeeee! Ja mám takú radosť, že by som ťa celú zjedla happy moja kofolová:DDDD

12 Lupi Lupi | Web | 1. února 2007 v 0:25 | Reagovat

šiša, pozerám, že sa so svojím šišomenom ukazuješ širokej verejnosti:D Aby všetci vedeli, že si moja šiš?:D

Happy - ekšn! ekšn! ekšn! Narozdiel od pár netrpezlivých vidieračov nových kapitol (ehmšišahem), ja som ochotná počkať si aj ďalšie dva mesiace. Bude to pre mňa ťažké, ale že si to ty, tak si počkám:D

Kapitola bola sweet! Najviac sa mi páčilo to gaučové doučko Lily a Jamesa:D Oni sú taký skvelí pár!

Teším na pokráčko:D

13 Páája Páája | Web | 1. února 2007 v 19:37 | Reagovat

Já taky klidně počkám dva měsíce...jen když se dočkám jednou další kapitoly...A jěště...je to fakt skvělý...

14 nomi nomi | Web | 1. února 2007 v 19:43 | Reagovat

jeeeeeeeeee..ja nesnivam..ono sa to tu konecne ojavilooooo...:D:D:D:D:D...som velmi rada ze cakanie sa vyplatilo;);)....a toto dielko...no...mnam.....proste vydareny kusok:):):):):):)

15 happy happy | 1. února 2007 v 19:43 | Reagovat

Lidičky! Díky moc za komentáře! Jen nevím, co blázníte!? Už to opravdu nebude trvat tak dlouho. Teďka už má času na psaní až až, takže tak dlouho zase čekat nebudete! :o)

16 Annika_ Annika_ | Web | 2. února 2007 v 18:01 | Reagovat

tak ten konec byl fakt nečekaný...... já být Denise, tak se ihned běžím odhlásit :DDD, ale já Denise nejsem, takže se jenom nechám překvapit, jak se to bude vyvíjet dále:)

17 Mary-Ane Mary-Ane | E-mail | Web | 2. února 2007 v 20:37 | Reagovat

Jupí, chjo, jak já se těšila a konečně se dočkala, děkuju moc, moc,moc!!!  Těšim se na pokračování, protože bude perfektní, jako všech (zatím publikovaných) 12 kapitol!!!! JUPÍ JEJ!!! Chjo, jak já už se těšim...

18 blesková Cornelie blesková Cornelie | Web | 3. února 2007 v 9:15 | Reagovat

Jéé konečně... to je super! :)) a ty "hádky" Lily a Jamese... upe lozkošný!!!! :D :D :D Už se strašně moc těším na další... ! :))

19 Quistynka Quistynka | 3. února 2007 v 9:41 | Reagovat

nemám slov!!!!!stejně bych se opakovala, tak řeknu jenom, že je to rulézní (nejlepší)!!!!!!!!!

20 Twiggy 33 Twiggy 33 | Web | 4. února 2007 v 19:10 | Reagovat

Páni, zázraky se dějí :) Už jsem skoro nedoufala, ale přeci se tu objevila další kapitola...z čehož mám obrovskou radost :)

Musela jsem si přečíst předcházející kapitolu, abych si připomněla, co se tam vůbec dělo, ale nějak mi to nevadilo :) Dostala mě scéna ve společence, když Denise přistihla Jamese a Lily...a hned v závěsu se mi líbilo, jak James o Lily prohlásil, že je JEHO dívka...ty byly perfektní, ovšem na první příčce se umístila až ta úplně poslední, kdy se Denise dozvídá, že ji Markus přihlásil do tý soutěže...to "COŽE!!!" si dokážu živě představit :D

Snad už nebudu muset tak dlouho čekat na další kapitolu, protože jsem šíleně zvědavá, kdo tu soutěž vyhraje (i když už mám svůj soukromý tip ;-))

21 happy happy | 4. února 2007 v 20:22 | Reagovat

Ten konec byl tak nějak zaměrný. :o) Takže koho jsem mírněji naštvala (že, Jules) tak se nebojte, další kapitola bude navazovat přibližně v tomhle místě.

Jinak musím zklamat. Nějak jsem se k psaní další kapitoly nedostala. Prostě jsem dostala nápady k dalším povídkám, ale budu se snažit, aby byla kapitola co nejdřív... :o)

22 Akallabeth Akallabeth | Web | 4. února 2007 v 20:53 | Reagovat

tak ten konec byl naprosto uzasny:D:D:D:D

23 Nelien Nelien | Web | 8. února 2007 v 22:14 | Reagovat

áááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá.......... :O

24 Nelien Nelien | Web | 8. února 2007 v 22:19 | Reagovat

uf... uf... uf... no... takže... hech. Hm, uch... ježiš! Happyndíku!!! áááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá!!! to nemyslíš vážně! páni! tak jsem se k tomu KONEČNĚ dostala! a co víc mám říct, než že to bylo naprosto bravurné a dokonalé??? já jsem prostě vedle! tohle... páni. nemám slov fakt! tak jsem se na to těšila a ted se ještě víc těším na pokráčko! nemělo to chybu! hlavně james s lily... to bylo něco!!! james je úúžasnej! a nejlepší bylo: "A komu se to nelíbí, ten ať mi pr…"

"Pane Pottere!" ozvala se McGonagallová, která tomu všemu přihlížela.

"…proutek políbí, paní profesorko!" dodal honem.... to sem se řehtala jak magor! :D:D a přitom slintala a roztékala se nad jamesíkem.... a ten začátek se sirim a denis... Ach! :))) no... koukám, že jsem se nějak rozepsala! hihi... chystám se spinkat, protože jsem už nějaká unavená, ale asi ted neusnu! kvůli tobě! :D protože tak krásně píšeš... hmm.... jaj! Ne, fakt končim! a slibuju, že tvou novou povídku si taky přečtu co nejdřív! ;)) tak papa

25 SJU SJU | 16. února 2007 v 10:08 | Reagovat

Všechno jsem četla jedním dechem. Ani trochu bych se nebránila dalšímu pokračování:-))Tak tajně doufám, že bude brzo:-)

26 Elví­ra Elví­ra | 16. února 2007 v 11:04 | Reagovat

Jůůůůů, to je prostě náááááádhera, nemám slov, prostě úžasný!!!!!!!:))))))

27 Elisabeth Elisabeth | 17. února 2007 v 14:06 | Reagovat

krása!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

28 Hayddé Hayddé | 18. února 2007 v 21:40 | Reagovat

tato kapitola je supa,kdy přidáš další???no doufám,že brzo!!!

29 posel posel | 7. září 2007 v 20:31 | Reagovat

Máš odvahu???? Jestli jo, přihlaš se do soutěže o nej.... blog (http://abc-blog.blog.cz/)

30 Ililik Ililik | E-mail | Web | 5. října 2007 v 17:23 | Reagovat

Strašně se mi líbila ta pasáž s Jamesovým vyznáním. Ty jsi ale bídák Happy!!! Uvrhla jsi nás do naprosté idei rodiného krbu a ta zmínka o královně plesu nás opět usadila na tvrdou zem reality. Ale to je dobře. Tím jsi dokázala, že jsi dobrá spisovatelka (to jsi vlastně ani dokazovat nemusela, protože to všichni už dlouho víme :o))

31 Nika (Verča) Nika (Verča) | E-mail | Web | 13. prosince 2007 v 18:34 | Reagovat

:oD.. no tak to bude asi ještě zajíamvý.. :oD.. no honem dál.. :o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama